Účtová třída 2

Účtová třída 2

Ing. Blanka Jindrová, Ing. Dagmar Procházková, Ing. Pavla Strakošová

 Nahorul. Charakteristika

V této třídě se účtuje o hotovosti účetní jednotky (peníze, šeky, poukázky k zúčtování) a o ceninách, účtech peněžních prostředků na účtech zejména v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce, krátkodobých závazcích k úvěrovým institucím, krátkodobých finančních výpomocích, krátkodobých cenných papírech a podílech, o pořizování krátkodobého finančního majetku, převodech mezi finančními účty a o opravných položkách ke krátkodobému finančnímu majetku.

Současně se zde vykazují dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím se zbytkovou splatností jeden rok a kratší, k datu sestavení účetní závěrky.

Cenné papíry a podíly

a) Členění cenných papírů a podílů dle doby držby

Základní rozdělení cenných papírů a podílů (krátkodobých i dlouhodobých) podle doby, po kterou je bude mít účetní jednotka v držení, tj. podle záměru účetní jednotky.

Dlouhodobý finanční majetek

• cenné papíry, které představují podíl v ovládaných osobách nebo podíl v účetních jednotkách pod podstatným vlivem:

061 – Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba,

062 – Podíly – podstatný vliv,

• ostatní dlouhodobé cenné papíry, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky:

063 – Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly,

• dluhové cenné papíry, u nichž má účetní jednotka záměr a schopnost držet je do splatnosti:

065 – Dluhové cenné papíry držené do splatnosti.

Krátkodobý finanční majetek

• cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu – maximálně 12 měsíců:

251 – Majetkové cenné papíry k obchodování,

253 – Dluhové cenné papíry k obchodování,

254 – Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba,

• dluhové cenné papíry se splatností jeden rok a kratší, u kterých má účetní jednotka záměr držet je do splatnosti:

256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti,

• ostatní krátkodobé cenné papíry, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky; sem patří i opční listy:

257 – Ostatní cenné papíry,

• výjimečně může účetní jednotka držet dočasně i vlastní akcie nebo vlastní dluhopisy, půjde vždy rovněž o krátkodobý finanční majetek:

252 – Vlastní podíly,

255 – Vlastní dluhopisy.

Od roku 2021 novela ZOK v § 212 až § 215 stanoví postup obchodní korporace při vzniku uvolněného podílu. Obchodní korporace jako zástupce prodá uvolněný podíl, pokud není jeho převoditelnost omezena nebo vyloučena společenskou smlouvou. Jelikož uvolněný podíl obchodní korporace nenabývá, nelze ho zaúčtovat na účet 252 – Vlastní podíly. Obchodní korporace má za úkol najít kupce a vyplatit odcházejícího společníka, účtuje prostřednictvím rozvahových účtů, na straně obchodní korporace o pohledávce vůči novému vlastníkovi uvolněného podílu (např. účet 378 – Jiné pohledávky) a na straně druhé o závazku (dluhu) vůči odcházejícímu společníkovi (např. účet D 365 – Ostatní dluhy ke společníkům obchodní korporace).

Účetní jednotky v rozvaze člení cenné papíry, které vlastní, na ty, které jsou součástí podnikatelského seskupení a ty, které jsou mimo něj.

Podnikatelská seskupení jsou upravena v § 318 až § 321 ZOK (zvláštní ustanovení pro podnikatelská seskupení), § 73 (většinový společník), § 74 až § 77 (ovládající a ovládané osoby), § 78 (jednání ve shodě) a § 79 až § 81 (řízená a řídící osoba, jednotné řízení, koncern).

Podstatným vlivem se podle § 22 odst. 5 ZoÚ rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování účetní jednotky, jenž není rozhodující ani společný; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.

b) Členění cenných papírů a podílů dle formy

• Podílové cenné papíry, resp. majetkové účasti, vyjadřují účast na majetku jiné osoby (právnické osoby), kterou je možno v závislosti na míře účasti ovládat a podílet se na jejím výsledku hospodaření (např. v podobě podílů na zisku). Z cenných papírů do této kategorie patří:

  • akcie, zatímní listy,

  • podílové listy.

• Dluhové cenné papíry jsou cenné papíry úvěrové povahy. Jejich vlastník se nepodílí na majetku dlužníka (emitenta dluhových cenných papírů), ale má nárok na vrácení investované částky a na dohodnutý výnos, obdobně jako u úvěru.

Do této skupiny patří:

• dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou (např. hypoteční zástavní listy, státní dluhopisy),

• dluhopisy, kdy je úrokovým výnosem rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním kurzem,

• směnky.

Někdy může být právo na výnos z dluhopisu od dluhopisu odděleno a spojeno s kuponem jako samostatným cenným papírem vydaným k uplatnění tohoto práva (investiční kupony, kupony, opční listy).

Směnky

Směnka může sloužit ke třem účelům:

• cenný papír (jako dluhový cenný papír sloužící k efektivnímu dočasnému uložení volných peněžních prostředků),

• platební prostředek (směnka nahrazuje běžnou pohledávku),

• zajišťovací prostředek (o kterém se účtuje pouze na podrozvahových účtech 75x–79x).

Obecná úprava cenných papírů je obsažena v občanském zákoníku.

 NahoruII. Oceňování

a) oceňování k okamžiku uskutečnění účetního případu

K okamžiku uskutečnění účetního případu se peněžní prostředky a ceniny oceňují jejich jmenovitými hodnotami; podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami.

Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu (§ 48 vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

Jmenovitá hodnota je hodnota udaná na bankovce, minci, ceninách. Jmenovitá hodnota cenného papíru je peněžní částka, která je na něm uvedena. Určení jmenovité hodnoty je věcí emitenta cenného papíru.

b) oceňování k okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka

Reálnou hodnotou se k okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, oceňují cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou.

Pro účely ZoÚ se jako reálná hodnota použije:

a) tržní hodnota cenného papíru, popřípadě tržní hodnota odvozená z tržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum,

b) hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty,

c) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,

d) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) až c).

Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovaném trhu. Účetní jednotka pro ocenění podle ZoÚ použije tržní hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik sestavení účetní závěrky a která se nejvíce blíží okamžiku ocenění. Pokud je majetek přijat k obchodování na regulovaném trhu, rozumí se tržní hodnotou závěrečná cena vyhlášená na regulovaném trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není přijat k obchodování na regulovaném trhu a je přijat k obchodování na zahraničním regulovaném trhu, nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze závěrečných cen, které bylo dosaženo na zahraničních regulovaných trzích, nebo na zahraničních trzích obdobných regulovanému trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí.

Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případu.

Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady. 

Účtování přecenění cenných papírů a podílů na reálnou hodnotu

Výjimkou jsou a na reálnou hodnotu se nepřeceňují:

• cenné papíry držené do splatnosti,

• dluhopisy pořízené v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování,

• cenné papíry představující účast s rozhodujícím a podstatným vlivem (které se buď nepřeceňují, nebo se přeceňují ekvivalenční metodou),

• cenné papíry emitované samotnou účetní jednotkou,

• dluhové cenné papíry s pevným výnosem, neboť zde se k rozvahovému dni pořizovací cena koriguje o úrokové výnosy nebo náklady.

Výjimka z ocenění reálnou hodnotou:

Oceňování reálnou hodnotou se nepoužije na mikro účetní jednotky; to neplatí, pokud je mikro účetní jednotka zároveň:

a) obchodník s cennými papíry a pobočka obchodníka s cennými papíry,

b) platební instituce, pobočka zahraniční platební instituce, instituce elektronických peněz a pobočka zahraniční instituce elektronických peněz,

c) investiční společnost a fond podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a

d) fond podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření.

Ocenění cenných papírů a podílů k rozvahovému dni

Valutová pokladna, devizový účet, cenné papíry – cizí měna

Podle § 4 ZoÚ jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.

V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou, lze k okamžiku ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány.

a) ocenění majetku a dluhů k okamžiku uskutečnění účetního případu

Pro účely ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případu může účetní jednotka použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurz, kterým se rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba nesmí přesáhnout jedno účetní období. Jako kurz devizového trhu, na jehož základě se pevný kurz stanoví, použije účetní jednotka kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán. Při používání pevného kurzu může účetní jednotka tento kurz změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurz změněn vždy.

Ustanovení o použití pevného kurzu se nevztahuje na účetní jednotky, které jsou vyjmenovány v § 24 odst. 8 ZoÚ.

Současně může účetní jednotka použít i aktuální denní kurz vyhlášený Českou národní bankou.

Kurzové rozdíly…