Ukončení, přerušení podnikání, změny v uplatňování výdajů
Ing. Ivan Macháček
V tomto textu se budeme zabývat daňovými souvislostmi ukončení a přerušení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, resp. nájmu fyzické osoby, která nevede účetnictví. Rozebereme si dále postup při změně způsobu uplatňování výdajů, a to přechodem z prokazování výdajů ve skutečné výši na uplatnění výdajů procentem z příjmů a přechodem z uplatňování výdajů procentem z příjmů na vedení daňové evidence.
Nahoru1. Právní úprava
Z hlediska zákona o daních z příjmů se k dané tematice vztahují ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) ZDP a § 25 odst. 1 písm. zd) ZDP. V obecné rovině se tato záležitost dotýká zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále ŽZ), a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ).
Nahoru2. Ukončení a přerušení podnikatelské činnosti dle živnostenského zákona
Přerušením podnikání se zabývá § 31 odst. 11 ŽZ. Jestliže podnikatel oznámí živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti, je provozování živnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno, je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu. Na základě výše uvedeného oznámení živnostenský úřad zapíše skutečnosti týkající se přerušení a opětovného pokračování v provozování živnosti do živnostenského rejstříku a o tomto zápisu vyrozumí podnikatele.
Ve smyslu § 31 odst. 16 ŽZ je podnikatel povinen nejpozději ke dni ukončení činnosti v provozovně oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat jeho případné dluhy. Podnikatel je povinen ohlásit i každou změnu adresy po dobu 4 let ode dne ukončení činnosti v provozovně.
Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění v těchto případech:
-
podnikatel již nesplňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) nebo b) ŽZ (plná svéprávnost, bezúhonnost),
-
nastanou překážky provozování živnosti podle § 8 nebo 8a ŽZ, nejedná-li se o překážku podle § 8 odst. 5 ŽZ u živnosti volné,
-
podnikatel o to sám požádá,
-
podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle § 31 odst. 2 ŽZ.
Podmínky možného zrušení živnostenského oprávnění jsou blíže specifikovány v § 58 ŽZ.
Nahoru3. Ukončení a přerušení činnosti dle daňového řádu
Správce daně při zjištění, že daňový subjekt nevykonává činnost nebo nepobírá příjmy podrobené dani, učiní dle § 238 odst. 4 DŘ opatření potřebná k urychlenému zjištění, stanovení a vybrání daně, jakož i k úhradě nedoplatků.
Nahoru4. Ukončení a přerušení podnikatelské činnosti dle zákona o daních z příjmů
Nahoru4.1 Ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo ukončení nájmu
Důvody podnikatele ukončit své podnikání mohou být různé, např. občan odchází do starobního důchodu a nechce již dále podnikat, v podnikání mu brání dlouhodobá nemoc, ukončí podnikání z důvodu nástupu do zaměstnání, popř. má jiné rodinné či ekonomické důvody pro ukončení své podnikatelské činnosti. Důvodem k ukončení podnikání může být rovněž skutečnost, že se mu v podnikání nedaří a je dlouhodobě ve ztrátě.
Ukončení činnosti a úprava základu daně
Při ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a při ukončení nájmu musíme postupovat dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP a upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení samostatné činnosti nebo nájmu.
Úprava základu daně u fyzické osoby, která nevede účetnictví, je závislá na tom, zda poplatník daně z příjmů fyzických osob:
-
vede daňovou evidenci dle § 7b, nebo
-
vede záznamy o příjmech a výdajích dle § 9 odst. 6 ZDP (tzn., uplatňuje skutečně vynaložené výdaje ve vztahu k příjmům z nájmu), anebo
-
uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP.
Poznámka
Úprava základu daně se provádí u fyzické osoby pouze v případě ukončení veškerého podnikání poplatníka. O ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nepůjde, pokud poplatník ukončí pouze jednu z několika dílčích podnikatelských aktivit a v ostatních bude nadále pokračovat.
Ukončení u osoby, která vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP nebo záznamy o příjmech a výdajích dle § 9 ZDP
V případě ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo v případě ukončení nájmu je nutno dle bodu 2 ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) ZDP upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období předcházející dni ukončení této činnosti, o následující položky:
Hodnota pohledávek zvyšuje při zjištění základu daně rozdíl příjmů a výdajů. Podle znění § 5 odst. 9 ZDP u poplatníků, kteří jsou plátci DPH nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši DPH, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.
Pokud budou pohledávky, o které zvýšil podnikatel základ daně při ukončení činnosti, plně nebo částečně uhrazeny v následujících obdobích, kdy již neprovozuje podnikatelskou činnost anebo kdy znovu obnoví podnikání, bude postupovat dle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. Zde se říká, že do základu daně se nezahrnují částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny – z toho vyplývá, že výše takto následně uhrazené pohledávky již neovlivní jeho zdanitelný příjem.
Rozdíl příjmů a výdajů bude zvýšen o hodnotu zásob v pořizovací ceně zjištěnou z inventární knihy zásob. Při dalším prodeji nespotřebovaných zásob po ukončení podnikání se zahrne do základu daně jako ostatní příjmy dle § 10 ZDP ke zdanění pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně, a to v případě, že k prodeji těchto zásob dojde do pěti let po ukončení podnikatelské činnosti. Při pozdějším prodeji nespotřebovaných zásob jsou tyto movité věci od daně z příjmů osvobozeny dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP.
Drobný hmotný majetek není považován za zásoby a při ukončení samostatné činnosti není nutno upravit základ daně o cenu evidovaného drobného hmotného majetku.
-
zůstatky vytvořených rezerv dle zákona o rezervách (nejčastěji půjde o rezervy na opravy hmotného majetku), které je nutno v plné výši zahrnout do základu daně
-
hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých záloh (o hodnotu dluhů snížíme při zjištění základu daně rozdíl mezi příjmy a výdaji)
-
úplatu z finančního leasingu, kdy tato úplata se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo do ukončení nájmu
Ukončí-li poplatník daně z příjmů fyzických osob činnost podle § 7 ZDP s tím, že bude pronajímaný hmotný majetek zahrnutý v obchodním majetku nadále pronajímat a příjmy vykazovat v rámci § 9 ZDP, pak podle znění bodu 2 pokynu GFŘ D-59 k § 23 odst. 8 ZDP upraví poplatník základ daně podle § 23 odst. 8 ZDP jen o ty částky, které se nevztahují k nájmu tohoto majetku (základ daně se neupraví např. o pohledávky a dluhy z titulu nájmu příslušného majetku, rezervu na opravu pronajímaného majetku).
Jak vyplývá z bodu 3 pokynu D-59 k § 23 odst. 8 ZDP, podle § 23 odst. 8 zákona se neposuzují pohledávky, které vznikly z titulu příjmů fyzických osob, které nejsou předmětem daně (např. z titulu uvěrových finančních nástrojů) nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.
Ukončení podnikání a nájem majetku
Podnikatel najímá část objektu využívaného ke svému podnikání a vloženého do obchodního majetku jiné osobě k provozování její činnosti. K 31. 12. 202X se rozhodne tento podnikatel z důvodu dlouhodobé nemoci ukončit své podnikání. Část objektu však nadále bude najímat témuž nájemci. Ke dni ukončení podnikání eviduje podnikatel neuhrazenou pohledávku ze své podnikatelské činnosti ve výši 38 000 Kč a dále neuhrazenou fakturu za nájem části objektu za IV. čtvrtletí r. 202X ve výši 18 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že u nájmu nemovité věci se jedná o nájem majetku zahrnutého v obchodním majetku, je příjem po dobu trvání podnikatelské činnosti zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP. Při ukončení podnikání však dochází k vyřazení majetku z obchodního majetku a následný nájem je daňově řešen dle § 9 ZDP jako nájem majetku nezahrnutého v obchodním majetku. Ve smyslu znění bodu 2 pokynu GFŘ D-59 k § 23 odst. 8 ZDP se neupraví základ daně při ukončení podnikání o pohledávky vztahující se k najímanému majetku (dodatečná úhrada nájemného se promítne jako příjem zdaňovaný dle § 9 ZDP ve zdaňovacím období, kdy dojde k úhradě).
V daném případě fyzická osoba upraví v daňovém přiznání za r. 202X základ daně o neuhrazené pohledávky k 31. 12. 202X z titulu svého podnikání, tedy zvýší základ daně o částku 38 000 Kč. O neuhrazenou výši nájemného však poplatník nebude základ daně z příjmů za rok 202X zvyšovat.
Ukončení podnikatelské činnosti poplatníka
Podnikatel vede v roce 202X daňovou evidenci a vyčíslí základ daně z příjmů ze živnostenského podnikání za zdaňovací období roku 202X ve výši 450 000 Kč. Z důvodu odchodu do starobního důchodu ukončí k 31. 12. 202X své podnikání. K 31. 12. 202X vykázal v evidenci pohledávek neuhrazené pohledávky ve výši 145 000 Kč a v evidenci dluhů nezaplacený dluh ve výši 85 000 Kč. Na inventárních kartách zásob měl nespotřebované zásoby materiálu ve výši 45 000 Kč. Na kartě rezerv na opravy hmotného majetku měl zůstatek rezerv 68 000 Kč.
Poplatník musí upravit základ daně v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 202X následovně:
Podnikatel musí zvýšit základ daně za zdaňovací období roku 202X z důvodu ukončení podnikatelské činnosti o částku:
258 000 Kč – 85 000 Kč = 173 000 Kč
Jeho základ daně v daňovém přiznání se tedy zvýší na 623 000 Kč.
Ukončení nájmu
Obdobně jako při ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z nájmu dle § 9 ZDP a nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši, a kteří ukončí nájem.
Úpravy u osoby, která nevede daňovou evidenci a uplatňuje paušální výdaje
Jde o fyzické osoby – podnikatele, kteří uplatňují výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, a fyzické osoby – pronajímatele, kteří uplatňují výdaje procentem z příjmů dle § 9 odst. 4 ZDP. V těchto případech je nutné při ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo při ukončení nájmu postupovat dle bodu 3 ustanovení § 23 odst. 8 písm. b) ZDP a rozdíl mezi příjmy a výdaji při ukončení činnosti zvýšit o:
Ukončení podnikání podnikatele, který uplatňuje paušální výdaje
Podnikatel v rámci provozování řemeslné živnosti uplatňuje paušální výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů. Ke dni 31. 12. 202X ukončí své podnikání z důvodu déletrvající vážné nemoci. K tomuto dni eviduje pohledávku za odběratelem ve výši 52 000 Kč a nezaplacenou fakturu za opravu provozovny ve výši 58 000 Kč.
Podnikatel musí upravit základ daně podle znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP bodu 3 za zdaňovací období roku 202X. V daňovém přiznání za rok 202X bude zvýšen základ daně o výši pohledávky 52 000 Kč. Pokud tuto pohledávku obdrží poplatník uhrazenu v průběhu roku 202X+1 nebo později, nebude již tento příjem podléhat zdanění s odvoláním na znění § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. O neuhrazenou fakturu za opravu provozovny nemůže poplatník snížit základ daně, protože v rámci paušálních výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka.
Ukončení podnikání podnikatele, který je v paušálním režimu
Podnikání může ukončit i podnikatel, který je v paušálním režimu a očekává, že bude zdaněn paušální daní. Na tuto situaci pamatuje ustanovení § 7a odst. 2 ZDP, které uvádí 3 podmínky, za kterých i v roce ukončení podnikání poplatník zachová paušální daň:
- splní za rok ukončení podnikání obecné podmínky pro stanovení paušální daně uvedené v § 7 odst. 1 ZDP,
- v části roku po dni ukončení podnikání nevykonával činnost, ze které by mu plynuly příjmy ze samostatné činnosti, a
- do limitu pro dané pásmo paušální daně (příp. do vyššího pásma, podá-li oznámení o jiné výši paušální daně) se vejdou jeho příjmy za rok ukončení podnikání i při zohlednění položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby vedl daňovou evidenci.
Stejné podmínky se týkají i přerušení podnikání, pokud podnikatel podnikání neobnoví do termínu pro podání daňového přiznání za rok, ve kterém podnikání přerušil.
Podnikatel (zvěrolékař) je v roce 202X v 1. pásmu paušálního režimu. K 15. 11. 202X se rozhodne svou činnost ukončit a ve zbytku roku již nepodniká a užívá si zaslouženého důchodu. Předpokládejme, že jeho příjmy v roce 202X byly 800 000 Kč a k ukončení podnikání evidoval ještě pohledávky za 300 000 Kč, které by při ukončení podnikání (pokud by vedl daňovou evidenci) zvyšovaly základ daně. Končící podnikatel sice první dvě podmínky splní, ale chce-li mít i v roce ukončení činnosti paušální daň, musí v případě 3. podmínky ještě do 10. 1. 202X+1 podat oznámení správci daně o jiné výši paušální daně (podle § 38ldb ZDP), neboť jeho příjem se zohledněním neuhrazených pohledávek je 1 100 000 Kč, což v jeho případě odpovídá 2. pásmu paušální daně, a doplatit rozdíl v zálohách na paušální daň a pojistné.
Ukončení činnosti zemědělského podnikatele s vazbou na § 3 odst. 4 písm. f) ZDP
V § 3 odst. 4 písm. f) ZDP nalezneme speciální znění týkající se příjmů získaných převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, a to při splnění podmínky, že osoba blízká v činnosti zemědělského podnikatele pokračuje alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele převádějícího tento majetek (s výjimkou nepokračování v činnosti z důvodu smrti).
Pokud dojde k porušení této podmínky, jsou tyto příjmy předmětem daně ve zdaňovacím období, kdy k převodu tohoto majetku došlo, a má se za to, že poplatník není v prodlení, pokud podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém nesplnil tuto podmínku.
Pokud dojde ve smyslu znění tohoto ustanovení k darování majetku zemědělského podnikatele v souvislosti s ukončením provozování jeho zemědělské činnosti například jeho synovi, nejedná se u syna (obdarované osoby) o zdanitelný příjem, ovšem za podmínky, že bude v zemědělském podnikání pokračovat alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti jeho otce.
V případě, že ve smyslu tohoto ustanovení zemědělský podnikatel v souvislosti s ukončením provozování své zemědělské činnosti prodá majetek například svému synovi, a tento bude v zemědělském podnikání pokračovat, nebude získaný příjem na straně zemědělského podnikatele (otce) předmětem daně z příjmů, a to při respektování § 25 odst. 1 písm. i) ZDP (daňovým výdajem nejsou žádné výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně, tedy ani daňová zůstatková cena prodaného hmotného majetku). Syn přitom může uplatnit po zakoupení příslušného majetku výdaje spojené s nákupem do svých daňových výdajů a u zakoupeného hmotného majetku pak uplatňovat daňové odpisy tohoto majetku.
Ukončení podnikání zemědělského podnikatele a darování majetku synovi
Zemědělský podnikatel vede daňovou evidenci a v souvislosti s ukončením provozování jeho zemědělské činnosti daruje majetek synovi – jedná se mimo jiné o traktor a nákladní automobil, které jako hmotný majetek zařazený v obchodním majetku odpisuje zemědělský podnikatel zrychleným způsobem.
U syna se nejedná dle § 3 odst. 4 písm. f) ZDP o zdanitelný příjem za podmínky, že bude v zemědělském podnikání pokračovat alespoň do konce třetího zdaňovacího období následujícího po ukončení provozování zemědělské činnosti jeho otce. S odvoláním na znění § 27 písm. j) ZDP nemůže syn darovaný hmotný majetek daňově odpisovat, protože odpisovat nelze mj. majetek nabytý darováním, jehož nabytí nebylo předmětem daně z příjmů.
V případě, že syn do tří let od nabytí majetku ukončí podnikatelskou zemědělskou činnost, musí podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém majetek získal, a příjem z titulu daru uvést jako zdanitelný příjem dle § 7 ZDP. V takové situaci by již byly odpisy majetku možné.
Ukončení podnikání zemědělského podnikatele a prodej majetku synovi
Zemědělský podnikatel vede daňovou evidenci a v souvislosti s ukončením provozování své zemědělské činnosti prodá majetek svému synovi, a tento pokračuje v zemědělském podnikání. Jedná se o prodej kombajnu, který byl jako hmotný majetek zařazen v obchodním majetku podnikatele a odpisován zrychleným způsobem, a dále o nespotřebované zásoby zakoupené před dvěma roky a uplatněné jako daňový výdaj zemědělského podnikatele.
V daném případě nebude získaný příjem z prodeje majetku na straně zemědělského podnikatele (otce) předmětem daně z příjmů v souladu se zněním § 3 odst. 4 písm. f) ZDP, a to při respektování § 25 odst. 1 písm. i) ZDP (daňovým výdajem nejsou žádné výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně, tedy ani daňová zůstatková cena prodaného hmotného majetku). Vzhledem k tomu, že otec uplatnil v předchozích zdaňovacích obdobích výdaje za pořízené zásoby do daňových výdajů, musí ve zdaňovacím období, kdy prodává svůj majetek synovi v souvislosti s ukončením zemědělské činnosti, zvýšit základ daně o uplatněné výdaje za pořízené zásoby v daňových přiznáních za předcházející zdaňovací období.
Syn přitom může uplatnit po zakoupení příslušného majetku výdaje spojené s nákupem do svých daňových výdajů a u zakoupeného hmotného majetku pak uplatňovat daňové odpisy tohoto majetku.
Nahoru4.2 Přerušení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájmu
Přerušení činnosti a úprava základu daně
Stejným způsobem, jak je uvedeno výše pro poplatníky, kteří ukončí svou podnikatelskou činnost nebo nájem, postupují i poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří v průběhu zdaňovacího období přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo nájem, a tyto činnosti zdaňované dle §§ 7 a 9 ZDP nezahájí opět do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem přerušeny. Stanoví to samostatný odstavec v § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.
Podle znění bodu 1 pokynu GFŘ D-59 k § 23 odst. 8 ZDP se za přerušení činnosti podle § 23 odst. 8 ZDP považují i případy, kdy poplatník přeruší činnost podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP a podle § 7 odst. 2 ZDP a má příjmy pouze podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP (tj. podíl společníka v.o.s. a komplementáře k.s. na zisku), a dále případy, kdy je poplatník na mateřské dovolené a činnost nevykonává, a to ani prostřednictvím svých zaměstnanců.
Vzhledem k tomu, že přerušení podnikání má, jak je výše uvedeno, vážný dopad do úpravy základu daně, je nutno pečlivě zvažovat termín přerušení podnikání zejména s ohledem na výši neuhrazených pohledávek a skladovaných zásob, které zvýší základ daně při přerušení podnikání a jeho neobnovení do termínu pro podání daňového přiznání v termínu dle § 136 DŘ.
Přerušení podnikání a jeho obnovení do termínu podání daňového přiznání
Podnikatel vede daňovou evidenci a z důvodu dlouhodobé nemoci (hospitalizace v nemocnici, domácí léčba a následná rehabilitace v lázních) dočasně přeruší ke dni 30. 4. 202X svou podnikatelskou činnost. Předpokládá obnovení podnikání od ledna 202X+1 po návratu z lázní.
Protože podnikatel přerušil podnikatelskou činnost v r. 202X a tuto obnovil do termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období r. 202X, nemusí upravit základ daně podle znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.
Přerušení podnikání a jeho neobnovení do termínu podání daňového přiznání
Podnikatel – fyzická osoba – vážně onemocněl a rozhodl se v červnu 202X na 1 rok dočasně přerušit svou podnikatelskou činnost. Podnikatel vede daňovou evidenci, dle knihy pohledávek a dluhů má neuhrazené pohledávky ve výši 350 000 Kč a dluhy ve výši 140 000 Kč, skladovaný materiál dle karet má ve výši 80 000 Kč, na inventární kartě rezerv má zůstatek rezervy na opravu nemovité věci ve výši 150 000 Kč.
Podnikatel při podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 202X musí upravit rozdíl příjmů a výdajů (základ daně) z titulu přerušení podnikání a jeho nezahájení do termínu pro podání daňového přiznání za rok 202X následovně (údaje v Kč):
Celková úprava základu daně činí 580 000 Kč – 140 000 Kč, tedy úprava základu daně směrem nahoru o 440 000 Kč.
Nahoru4.3 Změna způsobu uplatňování výdajů – přechod z prokazování výdajů ve skutečné výši na uplatnění výdajů procentem z příjmů
Dle vlastního rozhodnutí může poplatník uplatňovat výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů dle § 7 ZDP, anebo může uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného (výdaje nejvýše do částky 1 600 000 Kč), 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání (výdaje nejvýše do částky 1 200 000 Kč), 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti s výjimkou příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP a § 7 odst. 6 ZDP (výdaje nejvýše do částky 800 000 Kč) a dále 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku poplatníka (výdaje nejvýše do částky 600 000 Kč). Rovněž tak poplatník mající příjmy dle § 9 ZDP z nájmu může uplatnit buď prokazatelné výdaje, anebo paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů z nájmu (výdaje nejvýše do částky 600 000 Kč).
Pokud se poplatník rozhodne, že namísto prokazatelných výdajů je pro něj výhodnější uplatnit výdaje…
