| 1. 4. 2011–30. 6. 2017 | 1. 7. 2017–31. 3. 2019 | 1. 4. 2019–2024 |
| Úprava prováděna u dlouhodobého majetku, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn (případně majetek pořízen), dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Změny v rozsahu použití se posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu, která činí 5 let, v případě staveb, bytů, nebytových prostor a jejich technického zhodnocení a v případě pozemků 10 let (u technického zhodnocení lhůta 10 let až při jeho pořízení od 1. 1. 2012), a počíná běžet rokem pořízení majetku. | Nově se k 1. 7. 2017 vkládá zcela nový § 78e ZDPH, dle kterého dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k jeho zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, použijí se obdobně ustanovení § 78 až § 78c ZDPH s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově za zdaňovací období, ve kterém se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. | V oblasti úpravy odpočtu daně dochází k drobné změně v ustanovení § 78d odst. 4 ZDPH. Jestliže plátce ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dodá nebo poskytne dlouhodobý majetek, u kterého byl oprávněn uplatnit původní nárok na odpočet daně v poměrné výši, jde o uskutečněné plnění rovněž v případě části tohoto majetku původně určené pro použití pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců. Ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně se tak již při prodeji dlouhodobého majetku, u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně v poměrné výši, nepovažuje za dodání zboží ta část majetku, která byla používána pro neekonomickou činnost např. veřejnoprávními subjekty. |
Změnou rozsahu použití se rozumí případy, kdy plátce: -
uplatnil původní odpočet daně v plné výši a následně majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši nebo nárok na odpočet daně nemá,
-
uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a následně majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši,
-
neměl nárok na odpočet daně a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši nebo v částečné výši,
-
uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a vznikl rozdíl mezi poměrnými koeficienty nebo vypořádacími koeficienty. | Částka jednorázové úpravy odpočtu daně se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 ZDPH a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %.
Nově tak v případě, kdy není doloženo, co se s "chybějícím" dlouhodobým majetkem stalo, nebude aplikována tzv. fikce dodání s povinností uplatnit daň na výstupu, ale vznikne povinnost vrátit původně uplatněný odpočet daně na vstupu, kdy částka vrácené daně bude vypočtena dosazením údajů do vzorce pro výpočet úpravy odpočtu daně.
Nadále platí, že pokud jsou případy zničení, ztráty nebo odcizení majetku plátcem řádně doloženy, původně uplatněný nárok na odpočet daně zůstává zachován. | Nově se do oblasti úpravy odpočtu daně vkládá ustanovení § 78da ZDPH.
Dojde-li ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k dodání nemovité věci, na které byla dokončena významná oprava, podléhá tato oprava úpravě odpočtu daně. Lhůta pro úpravu odpočtu daně v případě opravy nemovité věci činí 10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena. Při úpravě odpočtu daně v případě opravy nemovité věci se postupuje obdobně podle § 78d ZDPH s tím, že při stanovení částky jednorázové úpravy odpočtu se použije ukazatel původního nároku na odpočet daně ve výši podílu skutečně uplatněného odpočtu daně na celkové částce daně na vstupu u příslušné opravy.
Významnou opravou se přitom pro účely odpočtu daně rozumí oprava podle právních předpisů upravujících účetnictví, pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč. |
Povinnost provést úpravu: pokud je vypočtená částka záporná.
Oprávněnost provést úpravu: pokud je vypočtená částka kladná. | Úprava odpočtu daně od 1. 7. 2017 se provádí dle ustanovení § 78 až § 78d ZDPH shodně jako do 30. 6. 2017, pouze s jednou drobnou změnou v § 78d ZDPH. | Jde o obdobu úpravy odpočtu daně prováděné u technického zhodnocení nemovitosti, které se považuje za dlouhodobý majetek. |
| Pro účely úpravy odpočtu daně se technické zhodnocení považuje za samostatný dlouhodobý majetek. |
|
|
Vzorec pro výpočet: 1/5 (1/10) × daň na vstupu × rozdíl mezi UNO UNO = 0 % (pokud plátce nárok na odpočet daně nemá).
UNO = 100 % (pokud má plátce nárok na odpočet daně v plné výši).
UNO = poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient (pokud má plátce nárok na odpočet daně v částečné výši), popřípadě součin obou koeficientů (pokud dojde k souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 ZDPH a nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76 ZDPH).
Rozdíl mezi UNO: rozdíl mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž se provádí úprava odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn nebo ke kalendářnímu roku, v němž byl majetek pořízen, pokud plátce nárok na odpočet daně neměl. |
|
|
| Úprava se provádí pouze v případě, že rozdíl mezi UNO je větší než 10 procentních bodů. |
|
|
