Určení doby čerpání dovolené - právní úprava od 1. 1. 2021

3.9.3.2

Určení doby čerpání dovolené – právní úprava od 1. 1. 2021

JUDr. Věra Bognárová

...............................................................................................................

razítko zaměstnavatele a podpis statutárního orgánu zaměstnavatele

popř. vedoucího zaměstnance oprávněného určovat

dobu čerpání dovolené

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

• § 147 ZP

• § 213 ZP

• § 215 ZP

• § 216 ZP

• § 217 ZP

• § 218 ZP

• § 219 ZP

• § 222 ZP

• § 223 ZP

Komentář:

Podle § 217 ZP určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel. To platí i v případě, že zaměstnanec požádá o čerpání dovolené a jeho nadřízený, do jehož kompetence spadá určení doby čerpání dovolené tohoto zaměstnance, mu k čerpání dovolené v požadovaném termínu dá souhlas. Pokud by totiž zaměstnavatel zaměstnanci souhlas k čerpání dovolené nedal, zaměstnanec dovolenou čerpat nemůže a jeho nepřítomnost v práci by nebyla považována za dovolenou, ale podle okolností by mohlo jít např. o neomluvenou nepřítomnost v práci (neomluvenou absenci).

V případech upravených v § 217 odst. 5 ZP je zaměstnavatel povinen čerpání dovolené v požadovaném termínu určit, touto zákonnou povinností je jeho oprávnění rozhodovat o čerpání dovolené a době, kdy bude dovolená čerpána, omezeno. Zaměstnavatel je povinen dovolenou určit

• požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené,

• zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.

Pokud např. ženě skončí mateřská dovolená dne 10. května a ona požádá o určení doby čerpání dovolené od 11. května do 8. června, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené (popř. u muže po skončení otcovské nebo rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené, kterou je oprávněna čerpat žena) mělo pro zaměstnankyni nebo zaměstnance podle úpravy platné do 31. 12. 2020 tu výhodu, že takto vyčerpaná dovolená se nekrátí.

Od 1. 1. 2021 se zásada o nekrácení vyčerpané dovolené ruší. Podle právní úpravy platné pro dovolenou, na niž právo vznikne zaměstnanci od roku 2021 a násl., která byla přijata novelizací zákoníku práce zákonem č. 285/2020 Sb., se dovolená nekrátí pro zameškanou pracovní dobu, protože koncepce vzniku práva na dovolenou je postavena na odpracované pracovní době, tj. na jiných principech.

Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2021 tak žádost zaměstnance nebo zaměstnankyně o určení čerpání dovolené postupem podle § 217 odst. 5 ZP nemusí nutně znamenat výhodu pro zaměstnance v tom, že tím získá celý rozsah práva na dovolenou za příslušný kalendářní rok (viz blíže vzor 3.9.1 Žádost o čerpání dovolené).

S účinností od 1. 1. 2012 má právo určit si čerpání dovolené i zaměstnanec, a to v souladu ustanovením § 218 odst. 4 ZP. Jestliže zaměstnavatel neurčí zaměstnanci čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. V tomto případě má právo určit čerpání jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec a v praxi bude záležet v podstatě na tom, který z nich rozhodnutí o čerpání dovolené učiní dříve. Zaměstnanec má povinnost čerpání dovolené písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.

Pro určování doby čerpání dovolené platí určitá pravidla, která musí zaměstnavatel dodržovat, neboť v opačném případě by mu mohla být uložena orgány inspekce práce pokuta za porušení pracovněprávních předpisů. Dobu čerpání dovolené má zaměstnavatel určovat zaměstnancům podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je třeba přihlížet jak k provozním důvodům zaměstnavatele, tak i k oprávněným zájmům zaměstnance. V případě, že se zaměstnanci poskytuje dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpání dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

Při určování doby čerpání dovolené by zaměstnavatel měl postupovat v souladu s rozvrhem čerpání dovolené, samozřejmě za předpokladu, že nenastaly skutečnosti, které určení doby čerpání dovolené vylučují. Zaměstnavatel totiž nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na otcovské nebo rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit zaměstnanci čerpání dovolené jen na jeho žádost.

Konkrétní určení doby čerpání dovolené má význam i z toho hlediska, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že mu zaměstnavatel změnil určenou dobu čerpání dovolené, nebo že ho z dovolené odvolal. Proto zejména v případě, že si zaměstnanec hodlá zaplatit např. drahý zahraniční zájezd, je vhodné, aby si nechal v dostatečném předstihu určit dobu čerpání dovolené v termínu konání tohoto zájezdu, aby v případě, že například z provozních důvodů nebude moci dovolenou v tomto termínu čerpat, nepřišel o finanční prostředky, které na zájezd vynaložil.

Podle ustanovení § 218 odst. 1 ZP určuje dobu čerpání zaměstnavatel tak, aby dovolenou zaměstnanec vyčerpal v tom kalendářním roce, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Povinnost určit čerpání dovolené se týká celého práva na dovolenou, které v konkrétním kalendářním roce zaměstnanci vznikne.

Kromě této obecné zásady je od 1. 1. 2021 podle § 218 odst. 2 ZP možné, aby část dovolené, která přesahuje 4 týdny, u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, byla převedena do následujícího kalendářního roku. Možnost převedení dovolené přesahující výměru 4, příp. 6 týdnů, byla poprvé možná až u práva na dovolenou vzniklého za rok 2021. Úprava má za cíl umožnit zaměstnancům, pokud na tom…