ÚVOD
Je všeobecně známo, že zákoník práce, který upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, obsahuje i úpravu povinnosti zaměstnavatele nahradit poškozenému zaměstnanci nebo pozůstalému škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Mezi druhy náhrady škody patří i náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrada nákladů na výživu pozůstalých.
Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se na základě zákona provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než jeho průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen tento rozdíl dorovnat náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u poškozeného ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku. Poškozený tudíž pobírá stále stejnou částku.
Obdobnou úpravu obsahuje zákoník práce i pro pozůstalé po zaměstnanci, který následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel. Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se vychází z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí s tím, že pokud zemřelý před svou smrtí poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, pak náhrada nákladů na výživu pozůstalých činí 50 % uvedeného průměrného výdělku, pokud poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu více osobám, činí náhrada 80 % průměrného výdělku.
Aby z důvodu výše uvedeného výpočtu předmětných náhrad nedošlo k neodůvodněnému rozdílu mezi poškozenými a ostatními zaměstnanci nebo důchodci ve výši pobíraných částek, obsahuje zákoník práce (§ 271u odst. 2 ZP) zmocnění pro vládu, aby vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, upravila nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnanci po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemoci z povolání, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku. To se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých.
VALORIZACE V ROCE 2022
Z výše citovaného ustanovení § 271u ZP vyplývá, že vláda provádí tzv. valorizaci náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a valorizaci náhrady na výživu pozůstalých každoročně, a to k 1. lednu. V posledních letech se ustálila praxe, že se tak děje v návaznosti na valorizaci důchodů, která podle zákona o důchodovém pojištění probíhá také pravidelně každoročně k 1. lednu.
Z toho důvodu byla první valorizace provedena k 1. lednu 2022. Stalo se tak na základě nařízení vlády č. 508/2021 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady). Tehdy vzhledem k tomu, že podle nařízení vlády č. 356/2021 Sb. došlo od 1. ledna 2022 k procentnímu zvýšení všech důchodů přiznaných před tímto datem o 1,3 % a o 300 Kč, došlo i ke zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrady na výživu…
