dnes je 16.9.2024

Input:

Vánoce 2022 a jejich daňová specifika

13.12.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 19 minut

2022.25.2
Vánoce 2022 a jejich daňová specifika

Ing. Petr Koubovský

Vánoce svátky klidu a pohody přicházejí, ale jak pro koho... aneb s nimi přicházejí i určitá daňová specifika ...

Vánoce jsou časy klidu a rodinné pohody. Nemyslím si však, že pro účetní a daňové poradce. Časy se mění, ale období vánočních svátků a konce roku s sebou každoročně přináší určitá daňová specifika, na která bych vás - čtenáře rád v rámci tohoto příspěvku upozornil.

Všichni totiž potřebují šetřit, pracující zaměstnanci či jejich zaměstnavatelé, protože základní životní náklady, stejně jako provozní či režijní výrobní náklady, se neustále zvyšují. Pojďme se tedy blíže podívat na některé z vybraných oblastí, se kterými se dle mého názoru lze v praxi nejčastěji setkat. Konkrétně se zaměříme na:

  • tvorbu rezerv vs. dohadné položky na bonusy a prémie

  • vánoční dárky vs. propagační předměty obchodním partnerům / zaměstnancům

  • výdaje na opravy a související pojistná plnění při škodních událostech

1. DOHADNÉ POLOŽKY VS. REZERVA

Konec roku je mimo jiné ve znamení finalizace účetnictví, jehož výsledkem má být sestavení konečné roční účetní závěrky.

V tomto ohledu je jistě důležité určit, zda daná položka, která má být v účetnictví zachycena, má být účtována jako:

  • dohad na účet 389 – Dohadné účty pasivní, nebo

  • rezerva na účet 459 – Ostatní rezervy

Příklad účtování rezerv

Č. Text MD D
1. Tvorba účetní rezervy (např. na nevybranou dovolenou) 554 459
2. Čerpání, rozpuštění účetní rezervy na nevybranou dovolenou 459 554

Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, u nichž je jejich povaha jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. Tyto jsou zpravidla vytvářeny účetní jednotkou na důchody a podobné závazky a na ostatní rezervy, např. na nevyčerpanou dovolenou, na bonusy zaměstnanců, na smluvní sankce nebo na soudní spory. Při účtování rezerv se postupuje dle ČÚS 004 – Rezervy.1

Příklad účtování dohadné položky pasivní

Č. Text MD D
1. Tvorba dohadné položky pasivní na spotřebovanou nevyúčtovanou energii za 2022 502 389
2. Přijatá faktura za elektrickou energii spotřebovanou v 2022, přijatá až v 2023 389 321
3. Tvorba dohadné položky aktivní na nevyúčtovanou pojistnou událost za 2022 388 648
4. V r. 2023 přijaté pojistné plnění za pojistnou událost 221 388


 

Dohadné položky by se měly používat v případech, kdy bohužel není známa přesná částka nákladů či výnosů a pouze ji odhadujeme. Časové rozlišení není nutné používat u nevýznamných částek a pravidelně se opakujících výdajů či příjmů za podmínky, že jejich nerozlišení výrazně neovlivní výsledek hospodaření. Postup účtování je určen ČÚS 017 – Zúčtovací vztahy a ČÚS 019 – Náklady a výnosy. Typickými příklady dohadů jsou různé typy nevyfakturovaných služeb a nákupů za poslední měsíc daného účetního období, které daňový subjekt realizoval, ale do uzavření knih neobdržel související faktury.

Zásadním, hlavním a rozdílovým parametrem je tedy jistota vs. pravděpodobnost závazku, nejistota okamžiku jeho vzniku, případně schopnost přesněji kvantifikovat výši závazku u dohadu. Člověk si říká, závazek jako závazek, eventuálně náklad jako náklad, ALE z daňového hlediska jsou závěry zcela úplně rozdílné a tak je správné účetní zachycení mít na zřeteli.

Zatímco tvorba a rozpouštění rezervy se účtují na účet 554 – a zpravidla se nezapomenou vyloučit z daňových nákladů – v případě dohadu bude protistranou některý z nákladových účtů (příp. výnosů) a tyto běžně vstupují do základu daně, tj. jsou daňově účinnými náklady, resp. zdanitelnými výnosy.

Není divu, že dané téma již v minulosti několikrát řešily i české soudy v rámci sporů mezi poplatníkem a správcem daně. Praxe ukazuje, že předmětem svárů bývá zejména zachycení poskytovaných ročních odměn či bonusů zaměstnancům. Je tedy nesmírně důležité posoudit pečlivě sjednané podmínky, zejména nárok a podmínky přiznání odměny či bonusu, jeho závislost na rozhodnutí nadřízeného či dokonce vedení společnosti – společníka v zahraničí.

Roční bonusy a prémie aneb dohad či rezerva v judikatuře
sp. zn. rozsudku stručný závěr
8 Afs 35/2010-106 ze dne 31.3.2011 Judikát, který se zabýval tím, zda náklady na roční odměny zaměstnanců mají být účtovány v roce, ve kterém je zaměstnancům odměna přiznána (vyplacena) – viz názor správce daně, anebo je možné účetní zachycení prostřednictvím jako dohadná položka pasivní již v období, za které budou vypláceny – viz názor daňového subjektu. Dle názoru soudu je podstatné, zda plnění představuje mzdový nárok, který je zaměstnavatel povinen poskytnout, jestliže zaměstnanec splní sjednané předpoklady a podmínky. V případě, že nárok vzniká až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání, jde o tzv. nenárokovou složku mzdy, kterou není možné zohlednit pomocí dohadu a tím snížit základ daně...
7 Afs 16/2012 ze dne 7. 6. 2012 Nejvyšší správní soud zde poprvé dává konkrétní vodítko pro účetní a daňové posouzení dohadných položek na odměny a bonusy zaměstnancům. Roční prémie a obdobné mzdové bonusy účtované v rámci účetní závěrky formou dohadné položky mohou být daňově uznatelné, pouze pokud na tyto prémie zaměstnancům vznikl právní nárok již v období, za které je o tvorbě dohadné položky účtováno, jinak jsou tyto náklady na bonusy v souladu se zásadou věcné a časové souvislosti uznatelné až v období, v němž se rozhodne o jejich vyplacení. Základním kritériem je tedy prvek nároku či nenároku předmětné složky mzdy. Nárok může být vázán na dosažení konkrétních, objektivně měřitelných a kvantifikovaných cílů, a zjištění výše této odměny je již jen věcí pouhého aritmetického výpočtu, a to i přesto, že k vyplacení odměny je třeba formálního přiznání příslušným vedoucím zaměstnancem či orgánem společnosti, které je učiněno až v období následujícím po uzavření účetních knih, stále se jedná o nárokovou část mzdy a následné rozhodnutí o jejím přiznání je již jen deklaratorním potvrzením. Pokud je však odměna vázána na zhodnocení dosažených pracovních výsledků na základě úvahy příslušného vedoucího zaměstnance, je toto rozhodnutí konstitutivní a jde tudíž o nenárokovou část mzdy, o které by nemělo být účtováno do okamžiku rozhodnutí o její výplatě.

Jestliže je činěno konečné rozhodnutí o přiznání bonusu až po skončení roku, nelze k rozvahovému dni účtovat o dohadné položce, protože k danému okamžiku právní nárok zaměstnance na bonus či odměnu ještě neexistoval. Není tedy vůbec jisté, zda vznikne a jaké bude nakonec rozhodnutí nadřízeného. Pakliže jsou však podmínky sjednány tak, že při splnění určitých kritérií mají zaměstnanci nárok na odměny či bonusy a nadřízený po skončení roku tyto pouze formálně ověřuje, je účtování prostřednictvím dohadné položky na místě a správné.

Pojďme si účetní zachycení a daňové dopady ukázat na konkrétních příkladech:

Příklad č. 1

Společnost Fíkus, s.r.o., podléhá povinnému auditu své účetní závěrky za účetní období roku 2022 a zároveň využila svého práva a zplnomocnila daňového poradce k sestavení svého přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2022.

Dle smluvních ujednání s dodavateli auditorských a daňových služeb je výše honoráře stanovena následovně (250 000 Kč – provedení statutárního auditu, 125 000 Kč zpracování a předložení daňového přiznání). Jakým způsobem lze tyto částky honorářů zachytit v rámci účetnictví společnosti roku 2022?

   
Účetní/ zdaňovací období roku Text MD/D Komentář Daňové posouzení
2022 Tvorba dohadné položky pasivní na audit 518/389 Oprávněné pouze v případě, že služby byly provedeny již v roce 2022, a to třeba i z části (viz předaudit) Daňově účinné náklady(rizikové z hlediska oprávněnosti výše částky tvořeného dohadu a vůbec opodstatněnosti jeho tvorby)
2022 Tvorba dohadné položky pasivní na zpracování DPPO 518/389 Oprávněné pouze v případě, že služby byly provedeny již v roce 2022, a to třeba i z části (viz předaudit) Daňově účinné náklady(rizikové z hlediska oprávněnosti výše částky tvořeného dohadu a vůbec opodstatněnosti jeho tvorby)
2023 Faktura za poskytnuté služby v 2022 přijatá ve 2023 389/321
2022 Žádný účetní zápis (ani tvorba dohadné položky pasivní ani rezervy) - - -
2023 Faktura přijatá za poskytnuté služby provedení auditu a zpracování DPPO 2022 služby až v roce 2023 518/321 - Daňově účinné náklady (riziko porušení akruálního principu, tj. časové souvislosti nákladu s předmětným zdaňovacím obdobím)
2022 Tvorba účetní rezervy na audit a zpracování DPPO 2022 554/459 V praxi nejvíce využívané, zejména v případě zpracování DPPO odpovídá realitě, kdy služby jsou poskytnuté až v roce 2023 Daňově neúčinné náklady(zpravidla nejméně rizikové)
2023 Čerpání, rozpuštění účetní rezervy na audit a zpracování DPPO 2022 459/554 - Daňově neúčinné rozpuštění nákladů

2. VÁNOČNÍ DÁRKY VS. PROPAGAČNÍ PŘEDMĚTY OBCHODNÍM PARTNERŮM / ZAMĚSTNANCŮM

Poskytnutí bezúplatného plnění (daru)

Konec roku se mnohdy nese i v duchu charity. Poskytnutí bezúplatného plnění (daru) ve své podstatě předpokládá, že je ze strany poskytovatele skutečně poskytnuto bez úplaty, a to jak v peněžní či neněžní podobě, tj. např. i protiplněním. Nový občanský zákoník2, ve svém ustanovení § 2055 uvádí, že dárce darovací smlouvou bezúplatně převádí vlastnické právo k věci, nebo se zavazuje obdarovanému věc bezúplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Darovat lze peněžní prostředky, jakoukoli movitou či nemovitou věc, pohledávky, převoditelná majetková práva (například licence) či jiné majetkové hodnoty.

Ať už se jedná o finanční dar či o dar poskytnutý v nepeněžní formě, vždy se bude jednat o daňově neúčinné náklady dárce.3 Existuje jedna výjimka, kterou je poskytnutí nepeněžních plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelných pohrom.4

Daňovou neúčinnost lze v rámci přiznání daně z příjmů fyzických i právnických osob za splnění určitých podmínek vykompenzovat uplatněním darů jako tzv. odčitatelné položky od základu daně. Tyto podmínky jsou definovány ustanovením § 15 odst. 1 ZDP pro fyzické osoby, resp. § 20 odst. 8 ZDP pro osoby právnické a jsou z hlediska formy a účelu rozdílná a to následující:

  • obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,

  • na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost,

  • fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,

  • fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu,5 na zdravotnické prostředky, nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu6 a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

V této souvislosti je nutné zmínit zvláštní zákon č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, který hned v § 1 uvádí:

(1) Za zdaňovací období roku 2022 lze podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně.

(2) Za zdaňovací období skončená v období od 1. března 2022 do 28. února 2023 lze podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů od základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů.

Vzhledem k výše uvedenému je tedy zřejmé, že i pro zdaňovací období roku 2022, pokud jsou splněny věcné podmínky pro oba dárce (fyzickou osobu i právnickou osobu), lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu.

Ustanovení ZDP (§ 15 odst. 1 a § 20 odst. 8) se použijí i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. Úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období musí u fyzických osob poskytujících dar přesáhnout 2 % základu daně anebo

Nahrávám...
Nahrávám...