2021.10.02
Výběr odpovědí na frekventované dotazy k nové úpravě dovolené od 1. 1. 2021 – 1. část
Mgr. Zdeněk Schmied
Zákonem č. 285/2020 Sb. byl novelizován zákoník práce a zásadně změněna předchozí dlouhodobě zažitá právní úprava dovolené stanovená v § 211 až 223 ZP (dále jen "ZP"). Od 1. ledna 2021 tak namísto dovolené "v pracovních dnech" odvozené od počtu pracovních dní (směn) připadajících zaměstnanci na týden, popřípadě v průměru na týden, nastupuje dovolená "v hodinách", jejíž délka je založena na stanovené nebo kratší týdenní pracovní době zaměstnance (dále jen "TPD") a s přihlédnutím k výměře dovolené v kalendářním roce (dále jen "V"). Rozhodující je pak počet celých zaměstnancem odpracovaných násobků příslušné TPD během kalendářního roku, čímž se do dovolené více než dříve promítá "zásluhový princip". Nová koncepce dovolené byla podrobně popsána ve dvou navazujících částech ve Zpravodaji č. 21/2020 a č. 22/2020.
V tomto příspěvku a jeho pokračování v dalším vydání Zpravodaje naleznete nejfrekventovanější dotazy a odpovědí na ně tříděné podle tematicky ucelených oblastí problematiky dovolené.
1. PŘEVEDENÍ NEVYČERPANÉ DOVOLENÉ DO ROKU 2021
Podle bodu 2 přechodných ustanovení k novele zákoníku práce stanovených v čl. II zákona č. 285/2020 Sb. platí, že "Právo na dovolenou, které vzniklo přede dnem 1. ledna 2021, a čerpání této dovolené, i když k němu dojde po 31. prosinci 2020, se řídí § 211-213 ZP, ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2021."
Dotaz č. 1
Jak se bude převádět zůstatek dovolené z roku 2020 do roku 2021? Musí se dny převádět na hodiny, nebo musí zůstat dny? Někde jsem slyšela názor, že není možné dny z roku 2020 převádět na hodiny.
Ano, až na výjimky je tomu tak, neboť podle přechodného ustanovení k novele zákoníku práce platí, že právo na dovolenou, jakož i její čerpání (nebyla-li dovolená vyčerpána do konce roku 2020) se převádí do roku 2021 a řídí se dosavadní právní úpravou.
Do roku 2021 se tedy převede z roku 2020 počet nevyčerpaných dní dovolené a tento počet dní tzv. "staré" dovolené bude zaměstnancem v roce 2021 přednostně čerpán. Přitom nezáleží na délce směn připadajících na jednotlivé dny dovolené. Zaměstnanec obdrží náhradu mzdy za dovolenou právě za takový počet hodin, který podle rozvrhu směn připadne na konkrétní dny čerpání této převedené dovolené a zároveň bude tento počet hodin započten jako odpracovaná doba pro vznik práva na dovolenou v roce 2021. Dovolená je podle § 348 odst. 1 písm. b) ZP jednou z tzv. "náhradních dob", které se považují za výkon práce.
Přepočet "staré" dovolené převedené z roku 2020 do roku 2021 se tedy na hodiny neprovádí a toto právo se až do vyčerpání vede odděleně od práva na "novou" dovolenou v roce 2021 (výjimka – viz odpověď k dotazu č. 2).
Dotaz č. 2
Zaměstnanec pracoval v roce 2020 ve stanovené 40hodinové TPD rozvržené pravidelně na 5 pracovních dnů (směn) v týdnu po 8 hodinách. V tomto pracovním režimu pracuje i od 1. 1. 2021. Do konce roku 2020 nevyčerpal 6 dnů dovolené. Proč by nebylo možno v tomto případě namísto 6 dnů nevyčerpané dovolené převést do roku 2021 48 hodin dovolené?
Převod "staré" dovolené na hodiny by byl výjimečně možný pouze tehdy, pokud měl v roce 2020 a má i v roce 2021 zaměstnanec pravidelně rozvrženou TPD vždy na stejný počet směn v každém týdnu, přičemž všechny tyto směny musí být stejně dlouhé. Tak například zaměstnanec v obou uvedených letech pracuje v pěti osmihodinových směnách, kdy každý den dovolené bude vždy shodně činit 8 hodin.
I v tomto případě je však nutno dbát, aby dovolená byla "stará" dovolená a byla zaměstnanci poskytnuta v přesně takovém počtu dnů dovolené, který byl do roku 2021 převeden.
2. K VÝPOČTU DOVOLENÉ ZA KALENDÁŘNÍ ROK A JEJÍ POMĚRNÉ ČÁSTI
A)
Pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok musí být splněny dvě podmínky, a to že:
- pracovní poměr zaměstnance trval v příslušném kalendářním roce nepřetržitě 52 týdnů (tedy 364 dnů) a
- zaměstnanec v daném kalendářním roce odpracoval 52 násobků TPD.
V takovém případě přísluší zaměstnanci dovolená za kalendářní rok v délce TPD vynásobené výměrou dovolené (§ 212 odst. 1 až 3 ZP a § 213 odst. 1 a 2 ZP).
Za splnění podmínky trvání pracovního poměru po dobu 52 týdnů zaměstnanci například:
B)
Nejsou-li splněny výše uvedené podmínky ("52 a 52"), může zaměstnanci vzniknout právo na poměrnou část dovolené, jsou-li splněny základní dvě podmínky, a to že:
- pracovní poměr zaměstnance trval v příslušném kalendářním roce nepřetržitě nejméně 4 týdny (tedy 28 dnů) – tzv. "čekací doba" a
- zaměstnanec v daném kalendářním roce odpracoval alespoň 4 násobky TPD.
V takovém případě mu přísluší poměrná část dovolené, jejíž délka se určí tak, že za každou odpracovanou TPD přísluší 1/52 této TPD vynásobená výměrou dovolené (§ 212 odst. 1 až 3 ZP a § 213 odst. 3 a 4 ZP). Toto…
