Zákonné rezervy

7.8.1

Zákonné rezervy

prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.

Zákonné rezervy se tvoří procentem z určeného základu nebo v absolutní částce, pokud právní předpis přímo nestanoví způsob jejich tvorby. Tvorbu a čerpání zákonných rezerv, které lze uznat jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, upravuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (ZoR), ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona mohou být tvořeny:

• bankovní rezervy,

• rezervy v pojišťovnictví,

• rezervy na opravy hmotného majetku,

• rezervy na pěstební činnost,

• ostatní rezervy.

 NahoruBankovní rezervy

Bankovní rezervy (§ 5 ZoR) mohou vytvářet banky na poskytnuté bankovní záruky. Jejich výše nesmí přesáhnout 2 % z průměrného stavu poskytnutých bankovních záruk za úvěry poskytnuté bankami.

Tyto rezervy slouží ke krytí ztrát z postoupení standardních pohledávek z úvěrů a ztrát spojených s realizací poskytnutých bankovních záruk za úvěry.

Bankovní zárukou se pro účely tvorby rezerv rozumí bankovní záruka, která byla poskytnuta subjektu se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie v případě, bude-li použito pro její sjednání a poskytnutí právo státu, který je členem Evropské unie, s výjimkou případu, kdy bude v souvislosti s bankovní zárukou použito právo státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie.

Pokud je sjednán nebo poskytnut úvěr nebo bankovní záruka prostřednictvím třetí osoby se sídlem mimo území členského státu Evropské unie, nebo ve smluvním vztahu s touto osobou je využito práva státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie, nejedná se o pohledávku z úvěru nebo bankovní záruku ve smyslu zákona o rezervách.

 NahoruRezervy v pojišťovnictví

Rezervy v pojišťovnictví (§ 6 ZoR) (tzv. technické rezervy) mohou vytvářet pojišťovny v souladu se zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a kterými jsou:

a) technické rezervy na neživotní pojištění, k nimž patří

1. rezervy na nezasloužené pojistné,

2. rezervy na pojistná plnění,

3. rezervy na prémie a slevy,

4. vyrovnávací rezervy,

5. rezervy pojistného neživotních pojištění a

6. rezervy na splnění závazků z ručení za závazky České kanceláře pojistitelů podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,

b) technické rezervy na životní pojištění, k nimž patří

1. rezervy na nezasloužené pojistné,

2. rezervy na pojistná plnění,

3. rezervy pojistného životních pojištění,

4. rezervy na prémie a slevy,

5. rezervy životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník,

6. rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů,

7. rezervy pojistného neživotních pojištění.

 NahoruRezervy na opravy hmotného majetku

Rezervy na opravy hmotného majetku (§ 7 ZoR) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří:

1. mají k hmotnému majetku vlastnické právo nebo jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu, anebo jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu, pokud tuto rezervu nevytváří nájemce,
2. jsou pachtýři hmotného majetku na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu, přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně písemně zavázáni,
3. procházejí reorganizací nebo oddlužením podle insolvenčního zákona a jejichž vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani pravomocným ukončením insolvenčního řízení dotčeno.

Za opravy podle zákona o rezervách se nepovažuje technické zhodnocení. Zákonnou rezervu na opravy nelze tvořit:

• na majetek určený k likvidaci,

• na opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,

• na majetek, u něhož jde o pravidelné každoroční opakující se opravy,

• na majetek, k němuž má vlastnické právo poplatník, vůči jehož majetku trvají účinky prohlášení konkursu podle insolvenčního zákona.

Počínaje zdaňovacím obdobím 2009 může být tvorba rezervy výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů pouze v případě, že budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet v bance se sídlem na území členského státu Evropské unie, který je veden v českých korunách nebo v eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků zákonné rezervy, a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající na zdaňovací období, v němž byla rezerva tvořena, převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, rezerva se zruší v následujícím zdaňovacím období. Peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena. Toto ustanovení se netýká rezerv, jejichž tvorba byla započata v dřívějších zdaňovacích obdobích.

Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví na jednotlivý hmotný majetek určený k opravě jako podíl rozpočtu nákladů na opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy, přičemž rok zahájení opravy se již nepočítá. Rezerva na opravu jednotlivého majetku může být tvořena též ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách. V tom případě je výše rezervy rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím.

Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se předpokládalo zahájení opravy, rezerva se v tomto následujícím období zruší. Rezerva nebo její zůstatek se zruší i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce na věci, která je předmětem opravy, nebo předání této věci k opravě mimo účetní jednotku. Zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.

Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období. Výše tvorby rezervy se může změnit, jestliže účetní jednotka zjistí skutečnost odůvodňující tuto změnu, a to od následujícího zdaňovacího období, kdy byla tato skutečnost zjištěna. Maximální doba tvorby rezervy je stanovená podle jednotlivých odpisových skupin hmotného majetku pro daňové odpisování (2. skupina – 3 zdaňovací období, 3. skupina – 6 zdaňovacích období, 4. skupina – 8 zdaňovacích období, 5. a 6. skupina – 10 zdaňovacích období po sobě jdoucích v každé odpisové skupině).

V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník, který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku na základě smlouvy o pachtu závodu a v průběhu tvorby rezervy se stal vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby. Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně z přidané hodnoty.

Účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování dlouhodobého hmotného majetku podle § 56a PVZÚ (Vyhláška č. 500/2002 Sb., pro podnikatele, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví), o rezervě na opravy dlouhodobého hmotného majetku neúčtuje.

 NahoruRezervu na pěstební činnost

Rezervu na pěstební činnost (§ 9 ZoR) mohou vytvářet účetní jednotky, které jsou povinny podle zvláštního zákona provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů. Pěstební činností se rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezerva se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m³. Výši této rezervy si účetní jednotka stanoví sama v rozpočtu nákladů na pěstební…