7.5.3.1
Zálohy OSVČ na pojistné na důchodové pojištění
Ing. Marta Ženíšková
Kdo platí zálohy
Zálohy na pojistné na důchodové pojištění platí povinně
-
OSVČ hlavní vždy,
-
OSVČ vedlejší,
-
která byla v předchozím kalendářním roce účastna důchodového pojištění OSVČ na základě dosaženého příjmu (povinnost platit zálohy vzniká od měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled),
-
nebo která se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, od měsíce, za který se přihlašuje.
Příklad:
OSVČ zahájila podnikání v únoru. V předchozím roce nepodnikala. Přehled za rok, v němž zahájila činnost, dodá v dubnu v následujícím roce.
Je-li OSVČ hlavní, musí za únor a následující měsíce platit zálohy. Je-li OSVČ vedlejší, zálohy neplatí až do měsíce, v němž podala nebo měla podat Přehled, proto zálohu neplatí ještě za duben. Jestliže v roce zahájení činnosti dosáhla takového příjmu, že je povinně důchodově pojištěná, začne platit zálohy od května. Nebude-li povinně důchodově pojištěná, nadále zálohy neplatí. Jestliže by podala přihlášku k důchodovému pojištění například v září, musela by od září platit zálohy až do konce roku, v němž zahájila podnikání.
Placení záloh
Záloha se platí za kalendářní měsíc a je splatná od prvého do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Za září je tedy splatná v období od 1. do 30. září; jestliže 30. září by byla sobota, byla by záloha splatná ještě v pondělí 2. října. Nejpozději v posledním dnu splatnosti musí být částka zálohy připsána na účet OSSZ. Bude-li záloha zaplacena po dni její splatnosti, ale nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce, není tento dluh na záloze penalizován (záloha za březen může být bez sankce zaplacena do konce dubna).
Zálohy se u OSVČ vedlejších platí od měsíce následujícím po měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled, až za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl podán Přehled za předchozí rok; to platí v případě, když podle tohoto Přehledu není OSVČ účastna důchodového pojištění a nemá proto povinnost nadále platit zálohy.
Zálohy se neplatí za kalendářní měsíce, které následují po měsíci ukončení nebo přerušení SVČ, a za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc OSVČ pobírala nemocenské nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ.
Příklad:
OSVČ pobírala od 9. června do 30. července včetně nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ. Práce neschopnou byla uznána 26. května.
Není povinna za měsíc červen platit zálohu na pojistné. Pokud ji zaplatila, považuje se za přeplatek, z něhož se hradí splatné závazky, včetně dluhu na záloze. O vrácení přeplatku může požádat, jinak jí bude zúčtován s pojistným jako záloha až při podání Přehledu. Prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, za které se nemocenské neposkytuje, se považují za dny, za které nemocenské náleží.
NahoruVýše zálohy
Záloha na pojistné činí 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu.
Minimální měsíční vyměřovací základ
Minimální měsíční vyměřovací základ
-
činí od roku 2024 55 % z daňového základu připadajícího v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost;
-
u OSVČ hlavní nesmí být nižší než 25 % v roce 2023, 30 % v roce 2024, 35 % v roce 2025 a 40 % od roku 2026 průměrné mzdy, tj. v roce 2023 nižší než 10 081 Kč a v roce 2024 13 191 Kč;
-
u OSVČ vedlejší nesmí být nižší než 11 % průměrné mzdy, tedy nižší než 4 033 Kč v roce 2023 a4 837 Kč v roce 2024;
-
činí u OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, která zahájila činnost, minimální měsíční vyměřovací základ nejméně 25 % průměrné mzdy v roce zahájení činnosti a v bezprostředně následujících dvou kalendářních letech. Podmínkou je, že tato OSVČ nebyla v posledních 20 kalendářních letech OSVČ (nevykonávala v této době žádnou samostatnou výdělečnou činnost). V roce 2024 činí minimální měsíční vyměřovací základ 10 992 Kč (u ostatních OSVČ s hlavní činností 13 191 Kč);
-
pokud by vypočtený minimální vyměřovací základ byl vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy (v roce 2023 vyšší než 161 296 Kč a v roce 2024 vyšší než 175 868 Kč), stanoví se minimální měsíční vyměřovací základ ve výši tohoto čtyřnásobku.
Výše měsíčního vyměřovacího…
