Na rozdíl od krádeže či jiného poškození hmotného
majetku zaměstnavatele nepovažují zaměstnanci vynášení informací ve vlastnictví
zaměstnavatele za příliš závažné jednání. Často si ani neuvědomují následky
svého jednání a především sankce, které jim potenciálně hrozí. Závažnost
takového jednání ale podtrhuje fakt, že citlivé informace zaměstnavatelů jsou,
zejména ve vztahu k obchodnímu tajemství, chráněny napříč několika právními
obory.
Z pohledu zaměstnance se obvykle nejedná o nic
závažného, pouze někomu něco sdělí, zašle e-mail nebo fax. Důsledky takového
jednání, vzhledem k povaze takto vynesených informací, však mohou být pro
zaměstnavatele mnohdy fatální.
Není tedy překvapující, že takovéto jednání je v
rozporu s pracovněprávními předpisy. Zákoník práce v tomto smyslu po
zaměstnancích, vedle obecné odpovědnosti za škodu, vyžaduje také určitou
míru loajality vůči zaměstnavateli. Projevem této povinnosti je
§ 301 zákoníku práce, a to konkrétně
povinnost „střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením,
ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy
zaměstnavatele.“
Kromě náhrady prokazatelně vzniklé škody zaměstnavateli
bude nejčastějším postihem zaměstnance za porušení příslušných povinností
disciplinární postup v rámci pravidel nastavených zaměstnavatelem (např.
snížení či odebrání pohyblivé složky mzdy či bonusu) s případným vyústěním ve
formě výtky, skončení pracovního poměru výpovědí nebo jeho okamžitým
zrušením.
Daleko přísnější režim platí v případě, kdy
zaměstnancem vynášené informace mají povahu obchodního tajemství, tedy v
souladu s
§ 17 obchodního zákoníku se jedná o
„veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s
podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či
nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné,
mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem
jejich utajení zajišťuje.“
Pokud tak zaměstnanec neoprávněně sdělí, zpřístupní,
pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v
rámci hospodářské soutěže, dopustí se nekalé soutěže dle
§ 51 obchodního zákoníku. Tento
předpis s tímto jednáním spojuje několik důsledků. Zaměstnavatel se především
může domáhat, aby se zaměstnanec takového jednání zdržel či odstranil závadný
stav, bude-li to možné. Dále může zaměstnavatel žádat přiměřené
zadostiučinění (které může být poskytnuto i v penězích), náhradu škody a
vydání bezdůvodného obohacení, které mohl zaměstnanec v důsledku svého
jednání získat.
Zaměstnanci by si měli v této souvislosti uvědomit, že
případná omezení odpovědnosti upravená zákoníkem práce, limitující výši
náhrady škody v rozsahu čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku, se zde
neuplatní. Navíc, pokud se bude jednat o úmyslné jednání (což lze většinou
k povaze vynášení informací předpokládat), toto omezení se neuplatní ani z
pohledu pracovněprávních předpisů.
Jelikož je ochrana hospodářské soutěže velice významná,
je dále i předmětem úpravy v rámci trestního práva. Trestní zákoník v tomto
smyslu upravuje ve svém § 248 trestný čin porušení předpisů o pravidlech
hospodářské soutěže. Tohoto činu se zaměstnanec dopustí,…
