Zápůjčky

Zápůjčky

Ing. Jiří Nigrin

Nový občanský zákoník (dále NOZ) přinesl do našeho života pojmy jako zápůjčka, výpůjčka a výprosa (na rozdíl od zápůjčky a výprosy pojem výpůjčka novým pojmem není). Jedná se o navzájem podobné právní instituty, které představují tři způsoby přenechání věci k užití jinému. Ani jeden z uvedených kontraktů nevyžaduje písemnou formu a jsou uzavřeny okamžikem předání předmětné věci. Rozdíly mezi nimi tvoří především míra specifikace podmínek poskytnutí věci a charakter předmětu poskytnutí. Novinkou je označení smluvních stran, které je spojeno s konkrétním smluvním ujednáním (půjčitel – vypůjčitel, půjčitel – výprosník, zapůjčitel – vydlužitel).

 Nahoru1. Úvod, právní úprava

Právní úprava

Smlouva o zápůjčce

Smlouvu o zápůjčce vymezuje občanský zákoník v §§ 2390 až 2394 NOZ. Smlouva o zápůjčce vzniká, přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zápůjčka může být peněžitá i nepeněžitá. Peněžitá zápůjčka se splácí v měně místa plnění a může být úročená i bezúročná.

Smlouva o výpůjčce

Smlouva o výpůjčce je upravena v §§ 2193 až 2200 NOZ. Smlouvou o výpůjčce přenechává půjčitel vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

Smlouva o výprose

Smlouva o výprose je uzavřena podle § 2189 NOZ tehdy, pokud půjčitel přenechá někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat.

Jelikož výpůjčka i výprosa je bezplatná, budeme se v dalším textu zabývat pouze zápůjčkou.

Smlouva o úvěru

Smlouvou o úvěru (podle §§ 2395 až 2400 NOZ) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

 Nahoru2. Daňové souvislosti

Daň z příjmů

Z hlediska zákona o daních z příjmů nejsou přijaté zápůjčky a úvěry předmětem daně z příjmů. To znamená, že na straně příjemce zápůjčky nebo úvěru nemá okamžik přijetí zápůjčky nebo úvěru žádný vliv na základ daně z příjmů, s výjimkou příjmů věřitele z vrácené zápůjčky nebo úvěru, které nabyl úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této zápůjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi hodnotou zápůjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena.

V případě, že věřitelem je fyzická osoba, budou sjednané úroky z úvěru nebo zápůjčky zdaňovány v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zaplaceny jako příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP. Novinkou od roku 2015 je to, že zákon připouští uplatnit výdaje u příjmů z úroků ze zápůjčky nebo úvěru, a to pouze do výše tohoto příjmu (připomínáme, že jde o zaplacené úroky).

V případě, že mezi dlužníkem a věřitelem nebyl ve smlouvě o zápůjčce sjednán úrok, jedná se o zápůjčku bezúročnou. Od roku 2014 jsou bezúplatné příjmy předmětem úpravy zákona o daních z příjmů, jelikož darování a dědění bylo implementováno právě do tohoto zákona (z důvodu zrušení daně dědické a darovací). Pro rok 2014 platilo, že tento majetkový prospěch není předmětem daně z příjmů. Od 1. 1. 2015 však předmětem daně z příjmů již bezúplatné příjmy jsou, i když v řadě případů půjde o příjmy od daně osvobozené, a to na základě nového ustanovení § 4a písm. m) ZDP.

Podle tohoto ustanovení jsou od daně z příjmů osvobozeny příjmy v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, výpůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, pokud:

1. se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,

2. se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,

3. se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo

4. v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.

V případě, že se tedy nebude jednat o příjem osvobozený od daně, bude podléhat dani z příjmů fyzických osob dle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP. Daň bude činit 15 %.

Pokud by však byly bezúročné zápůjčky poskytnuty zaměstnavatelem zaměstnancům, je peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných zápůjček nebo zápůjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, přičemž tento příjem vstupuje do vyměřovacího základu pro pojistné a sociální zabezpečení i zdravotní pojištění, pokud se však nejedná o příjem od daně osvobozený (viz dále).

U nezávislých osob je výše úroku v případě smlouvy o zápůjčce věcí dohody obou smluvních stran, proto je takto dohodnutý úrok na straně věřitele zdanitelným příjmem a na straně dlužníka daňově uznatelným výdajem. Pokud jde o osoby spřízněné, vztahuje se na ně ustanovení § 23 odst. 7 ZDP. V tomto ustanovení se říká, že liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle zákona o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb.).

Tento postup se nepoužije v případě uzavření smlouvy o…