Ing. Zdeněk Burda, Ing. Romana Nováková
Komentář:
Daňový řád od roku 2021 výrazně zjednodušil celý proces daňové kontroly. Do roku 2020 obsahoval daňový řád důraz zejména na podpis zprávy o daňové kontrole samotným daňovým subjektem nebo jeho zástupcem a řešil situace, kdy by mohlo dojít k tomu, že podpis bude odepřen. V případě, že daňový subjekt:
a) odmítnul zprávu podepsat, nemělo to žádný vliv na platnost údajů ve zprávě, odepření podpisu bylo posouzeno jako bezdůvodné a kontrola byla ukončena v den odepření podpisu. I tak mohl daňový subjekt podat odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru,
b) podlehl případnému tlaku a zprávu o kontrole podepsal bez připomínek, mělo se za to, že zpráva byla řádně projednána a kontrola ukončena dnem podpisu. Podpis zprávy o kontrole ovšem v žádném případě neznamenal, že by daňový subjekt s výsledky kontroly bezvýhradně souhlasil a vzdával se práva na odvolání. Takže i v tom případě se mohl daňový subjekt proti vydanému dodatečnému platebnímu výměru odvolat.
Jelikož podepsání či odmítnutí podpisu zprávy o kontrole mělo stejné právní důsledky, novela daňového řadu pasáže týkající se podpisu zprávy o kontrole zcela vypustila a již hovoří toliko o projednání zprávy o kontrole.
Nově je tedy daňový subjekt seznámen s výsledkem kontrolního zjištění (zpravidla je mu zasílán do jeho datové schránky, fyzickým osobám pak do vlastních rukou, od ledna 2023 pak všem podnikajícím fyzickým osobám taktéž do nově povinně zřizované datové schránky), jehož součástí je hodnocení dosud zjištěných důkazů (kdy DŘ do roku 2020 taxativně vyjmenovával, co přesně musí zpráva o kontrole obsahovat, novela odkazuje pouze na hodnocení zjištěných důkazů). Pokud z výsledků kontrolního zjištění vyplývá, že daňovému subjektu bude doměřena daň, je výsledek kontrolního zjištění zasílán daňovému subjektu, a je mu správcem daně zpravidla poskytnuta přiměřená lhůta pro případné vyjádření. Tato lhůta by měla respektovat obsáhlost výsledku kontrolního zjištění, kdy písemnosti o pěti listech jistě budou vyžadovat kratší lhůtu k vyjádření než písemnost, která má listů 50. Daňový subjekt má právo se proti nepřiměřeně krátké lhůtě k vyjádření odvolat, případně podat stížnost na postup správce daně.
Při volbě, jaký způsob komunikace při předání zprávy o kontrole zvolit, by měl správce daně přihlédnout k preferencím daňového subjektu, když se má za to, že obě formy (tedy ústní i písemná), jsou stejně kvalitní. V některých případech ovšem dialog vedený písemně (tedy korespondenční předání zprávy o kontrole) může mít vyšší kvalitu, jelikož daňový subjekt není pod tlakem stresové situace, které může být vystaven při ústním jednání, a má dostatek času na formulaci svých myšlenek a návrhů.
V případě, že je výsledek kontrolního zjištění projednáván osobně, lhůta k vyjádření není daňovému subjektu z důvodu procesní ekonomie stanovena, pokud tento prohlásí, že žádnou lhůtu k vyjádření nepotřebuje. Děje se tak zpravidla tehdy, když daňový subjekt s výsledky kontrolního zjištění souhlasí a stanovení lhůty k vyjádření by bylo bezdůvodné, jelikož daňový subjekt by se stejně nijak nevyjadřoval.
Daňový subjekt má právo vznést výhradu proti výsledku kontrolního zjištění a může podat návrh na doplnění – např. v případech, kdy zjistí, že byl proveden výslech svědka bez jeho přítomnosti a bude požadovat, aby byl výslech svědka opakován, anebo navrhne další důkazní prostředky, případně zjistí nesrovnalosti v textu apod. Pokud správce daně na základě činnosti daňového subjektu podstatně změní výsledek kontrolního zjištění, opět se postupuje při projednání nového výsledku kontrolního zjištění tak, jako by se jednalo o první výsledek kontrolního zjištění. I následně může daňový subjekt vznést námitky a navrhovat další důkazní prostředky, ale tyto by se měly týkat z důvodu koncentrace řízení již pouze pasáží, která jsou v kontrolním zjištění nová. Daňový subjekt by neměl postupovat tak, že si z výsledku kontrolního zjištění vybere určitou část, správce daně na podnět vypracuje nový výsledek kontrolního zjištění a daňový subjekt označí další část jako nesprávnou a neúplnou, ačkoli tak mohl a měl učinit již při předložení prvního výsledku kontrolního zjištění. Pokud daňový subjekt podá námitky proti výsledku kontrolního zjištění, odešle je správci daně a následně zjistí další nesrovnalosti, měl by podat další, dodatečné námitky, a to ještě před tím, než správce daně vyhotoví nový výsledek kontrolního zjištění. Daňový subjekt by neměl čekat na zpracování nového výsledku kontrolního zjištění a následně na nesrovnalosti poukazovat, jelikož tato další námitka může být správcem daně zamítnuta.
Jakmile marně uplynou lhůty k vyjádření se k výsledkům kontrolního zjištění, je daňovému subjektu doručeno oznámení o ukončení daňové kontroly včetně zprávy o daňové kontrole, která obsahuje toliko podpis úřední osoby. Jak bylo uvedeno výše, zprávu o kontrole již daňový subjekt nepodepisuje. Zpráva o daňové kontrole obsahuje informace o zahájení daňové kontroly, případně pak o změně rozsahu kontroly a konečný výsledek kontrolního zjištění. Proti zprávě o daňové kontrole již nemůže daňový subjekt nic namítat, měl-li jakékoli připomínky, bylo jeho povinností se vyjádřit v okamžiku, kdy byl projednáván výsledek kontrolního zjištění. Nechával-li si své podněty k projednání zprávy o kontrole, tak hrubě pochybil. Dojde-li na základě výsledku daňové kontroly ke stanovení daně, může být zároveň se zprávou o kontrole daňovému subjektu doručeno…
