dnes je 21.12.2024

Input:

Zdaňování cenných papírů

6.11.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 23 minut

Zdaňování cenných papírů

Ing. Vlasta Martišková

Právní úprava:

  • Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (základní právní předpis pro právní úpravu cenných papírů)

  • Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., (zahrnuje právní úpravu smluv týkajících se cenných papírů a právní úpravu cenných papírů souvisejících s akciovou společností – akcie, zatímní listy, opční listy, dluhopisy, náložní listy, skladištní listy)

  • Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (právní úprava směnek a šeků)

  • Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech (právní úprava dluhopisů, státní pokladniční poukázky)

  • Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů (právní úprava zemědělských skladních listů)

  • Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (upravuje investiční cenné papíry, cenné papíry kolektivního investování, nástroje peněžního trhu, opce, futures, swapy, forwardy)

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (definuje pojem investiční nástroje, kterými rozumíme cenné papíry, dluhopisy, opce, futures, swapy forvardy)

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb.

  • ČÚS č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly

  • ČÚS č. 009 – Deriváty

Popis operace:

Občanský zákoník v ust. v § 514 NOZ vymezil definici cenného papíru takto: "Jedná se o listinu, se kterou je úzce spojeno určité subjektivní právo, že je po vydání tohoto papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.".

Jednotlivé druhy cenných papírů se od sebe liší kromě svých náležitostí především právy, která jsou s nimi spojena. Zejména jde o práva účasti na podnikání nebo na majetku subjektu, který je vydal (např. u akcií, zatímních listů, kmenových listů, investičních listů a podílových listů).

Důležitá jsou také práva na peněžitá plnění (zejména v případě směnek a šeků, ale zpravidla i dluhopisů). Další cenné papíry poskytují práva na nabytí jiných cenných papírů (kupř. opční listy a zvláštní druhy dluhopisů, tzv. vyměnitelné a přednostní dluhopisy). V obchodním styku jsou pak důležitá práva na nepeněžitá plnění, konkrétně na přepravované či skladované věci (především u náložných listů a skladištních listů). Vedle práv upravených právním předpisem mohou být na základě autonomie vůle tvořena i práva jiná, jež tvoří základ dalších, právem výslovně neupravených druhů cenných papírů.

Datum emise cenných papírů je den, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvnímu nabyvateli. Není-li stanoveno jinak, určí datum emise cenných papírů emitent. Ode dne vydání se odlišuje datum emise (nebo den emise), kterým je den oficiálního zahájení procesu vydávání cenného papíru, tj. den, kdy je možné cenný papír poprvé vydat. Datum emise se týká celého souboru vydávaných cenných papírů, zatímco den vydání se týká pouze konkrétního kusu vydaného cenného papíru v daný den. Pokud ovšem některý prvonabyvatel získá do majetku cenný papír v den emise, pak je v tomto případě den emise shodný se dnem vydání.

Rozlišení cenných papírů:

Podle formy:

  • na doručitele, na řad nebo na jméno, pokud obsahuje cenný papír jméno, jedná se o cenné papíry na řad, v opačném případě se jedná o cenné papíry na doručitele; stanoví-li jednotlivé zákony, že se cenné papíry převádí jen smlouvou, rubopisem, předáním či smlouvou a předáním, jde o cenné papíry na jméno či na řad nebo na doručitele.

Podle druhu – občanský zákoník ani jiný zákon nezná taxativní výčet cenných papírů – jednotlivé zákony však druhy cenných papírů vymezují – směnky, šeky, dluhopisy, akcie, podílové, opční a skladištní listy, atd.

Podle jednotlivých výše uvedených zákonů jsou odvozeny náležitosti, které musí cenný papír obsahovat.

Cenné papíry rozlišujeme zejména:

  • podle mobility oběhu – zastupitelné – jedná se o cenné papíry téhož druhu, vydané týmž emitentem, vznikají stejná práva a nezastupitelné cenné papíry

  • cirkulační (oběžné) – slouží ke snadné změně oprávněné osoby

  • úložné – slouží k uložení volných peněz, např. dluhopisy

  • spekulační – s právem na zisky, kdy poskytují předem neodhadnutelný výnos – např. akcie, podílové listy

  • hromadné x individuální

    • podle NOZ – zastupitelné CP lze nahradit hromadnou listinou, práva z hromadné listiny nelze převodem dělit na podíly, to neplatí, došlo-li k imobilizaci při jeho hromadné úschově, v tomto případě musí takový podíl odpovídat jednotlivým CP, které jsou hromadnou listinou nahrazovány, vlastník hromadné listiny má právo na její výměnu za jednotlivé CP,

    • podle ZOK – akcie na majitele mohou být vydány pouze zaknihované nebo imobilizované, akcionáři nemohou požadovat vydání svých imobilizovaných akcií z hromadné úschovy.

Evidence cenných papírů

Evidenci cenných papírů ve smyslu centrální evidence obstarává Centrální depozitář cenných papíru. Základní činnost Centrálního depozitáře cenných papírů spočívá ve vedení centrální evidence zaknihovaných cenných papírů a vypořádání obchodů s investičními nástroji.

V centrální evidenci jsou evidovány veškeré zaknihované cenné papíry vydané v České republice.

Cenné papíry jsou evidovány na dvou typech majetkových účtů. Prvním typem je účet vlastníka, jehož majitelem je vlastník cenných papírů. Druhým typem je účet zákazníků, který však není vlastníkem cenných papírů evidovaných na tomto účtu, pouze je převzal do správy od jejich vlastníků.

Osobami, které vedou evidenci CP navazující na Centrální depozitář, jsou:

  1. obchodník s cennými papíry,
  2. investiční společnost,
  3. Česká národní banka,
  4. zahraniční osoba, která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice,
  5. zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

Akciová společnost a cenné papíry

Úpravu CP vydávaných akciových společností nalezneme v ZOK (§§ 256 až 343 ZOK), který uvádí, že akcie je CP nebo zaknihovaný CP, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka se podílet podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Forma CP může být na řad nebo na doručitele, tato úprava je stejná i pro zaknihované akcie.

Akcie na majitele (doručitele) mohou být vydány jako zaknihovaný nebo imobilizovaný CP a jsou neomezeně převoditelná.

Akcie na řad (na jméno) se zapisují do seznamu akcionářů, který je v evidenci společnosti.

Akcie mohou nabýt také zaměstnanci za zvýhodněných podmínek, pokud to umožňují stanovy společnosti.

Společnost s ručením omezeným a cenné papíry

Podíl společníka v s. r. o. je podle ZOK představován kmenovým listem. Kmenovým listem se rozumí cenný papír na řad.

Příjmy z cenných papírů lze rozdělit na běžné příjmy (výnosy) a kapitálové příjmy (výnosy), přičemž běžnými výnosy jsou dividendy (příjem z držby akcií) a dále u dluhopisů s nenulovou kuponovou platbou příjmy ve formě úroků. Naopak kapitálových výnosů (případně ztrát) dosahuje poplatník v případě, pokud s cenným papírem dále obchoduje, tzn., že jej nedrží do data splatnosti. Získává tak příjem z jeho prodeje (převodu).

Režim zdanění jednotlivých příjmů (výnosů) je v ZDP odvozen od kategorie poplatníka, který cenný papír drží. Může jím být fyzická osoba – podnikatel či nepodnikatel – anebo právnická osoba. Režimu zdanění podléhají i zaknihované cenné papíry v souladu s ust. § 21b odst. 3 ZDP.

Zdanění příjmů fyzických osob z prodeje CP u zaměstnance

Podle stanov nebo rozhodnutí valné hromady akciové společnosti mohou zaměstnanci nabývat její akcie nebo akcie spojených společností za výhodných podmínek. Rozhodnutí valné hromady o zvýšení jejího základního kapitálu může obsahovat podmínku, že zaměstnanci nesplatí celou hodnotu emisního kurzu upsaných akcií nebo případný rozdíl mezi splacenou částí emisního kurzu a emisním kurzem, neboť bude financován z vlastních zdrojů společnosti.

Příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 3 ZDP, který nabyl CP za zvýhodněnou cenu, je rozdíl mezi nižší cenou sjednanou a cenou obvyklou podle § 23 odst. 7 ZDP, kterou by zaměstnavatel prodal jiné osobě. Jedná se o nepeněžní příjem k datu prodeje, který je předmětem daně a zároveň podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Při bezúplatném poskytnutí práva opce na koupi akcií za předem sjednanou cenu se za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP a § 6 odst. 3 ZDP považuje majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až v okamžiku uplatnění opce, nikoliv při jejím poskytnutí; výše příjmu se stanoví jako rozdíl mezi vyšší obvyklou cenou akcií v okamžiku uplatnění opce a jejich nižší sjednanou kupní cenou.

Při ocenění opcí obchodovanou na neveřejných burzách se vychází z tržní ceny. Pokud tyto příjmy plynou zaměstnanci od zaměstnavatele, který není rezidentem České republiky, je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání.

Příklad 1:

Zaměstnavatel A prodal zaměstnanci akcie spořitelny za zvýhodněnou cenu 10 000 Kč. Tyto akcie zaměstnavatel pořídil za částku 6 000 Kč, aktuální cena akcií k datu prodeje je 12 000 Kč.

Do zdanitelných příjmů zaměstnance zahrneme jeho cenové zvýhodnění zaměstnavatelem oproti běžné ceně akcií, a to 12 000 minus 10 000, tj. 2 000 Kč. Tato částka se zahrne rovněž do vyměřovacího základu do pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění.

Příklad č. 2:

Zaměstnanec dceřiné společnosti dostal od mateřské společnosti nabídku – opci, na nákup akcií mateřské společnosti, za zvýhodněnou cenu v případě, kdy setrvá ve společnosti 5 let.

Zdanitelným příjmem není nabytí opce. Pokud však zaměstnanec koupí akcie mateřské společnosti za výhodnou cenu (cena je nižší než tržní), bude rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou akcií příjmem podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. V případě, že tyto akcie prodá po 3 let od jejich nabytí nebo nepřevýší-li příjem z prodeje částku 100 000 Kč ročně, bude příjem od daně osvobozen.

Zdanění příjmů FO z prodeje cenných papírů, které zahrnul do obchodního majetku u podnikatele

V případě, že si podnikatel zahrne CP do obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP, tak jej vykazuje ve své daňové evidenci podle § 7b ZDP v rámci své samostatné výdělečné činnosti. Příjmy z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku, tj. včetně příjmů z prodeje CP se považují za příjmy ze samostatné podnikatelské činnosti. Tato varianta je pro podnikatele nevýhodná, protože v případě zahrnutí CP do obchodního majetku zdaní tyto příjmy vždy a nemá nárok na osvobození. Zároveň nelze kompenzovat příjmy a ztráty z prodeje akcií. Velká nevýhoda je, že ztráty z prodeje akcií jsou daňově neúčinné, neboť podle § 24 odst. 2 písm. w) ZDP se do výdajů uznává nabývací cena akcie jen do výše příjmů z prodeje jednotlivé akcie.

V okamžiku nákupu cenných papírů nevzniká daňový výdaj (náklad), výdaje spojené s pořízením dané akcie může poplatník uplatnit do daňových výdajů (nákladů) až v okamžiku prodeje CP. Prodá-li poplatník akcie se ziskem, je tento zisk předmětem daně, prodá-li akcie se ztrátou, je tato ztráta daňově neúčinná.

Podnikatel, který naopak vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, si může uplatnit, kromě nabývací ceny akcie podle § 24 odst. 2 písm. w) ZDP, do svých výdajů (nákladů) také pořizovací cenu směnky zachycenou v účetnictví podle § 24 odst. 2 písm. ze) ZDP, a to ke dni prodeje dané směnky a to jen do výše příjmů z této směnky.

Vedle nabývací ceny akcie či pořizovací ceny směnky lze dále za daňové výdaje (náklady) považovat i ostatní prokázané výdaje (náklady) související s prodejem cenných papírů (například poplatky obchodníkům s cennými papíry, odměny advokátům za sepsání smluv o převodu akcií, úroky z úvěrů na pořízení akcií, případně další výlohy spojené s prodejem).

U podnikatelů, kteří vedou účetnictví je daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. r) ZDP hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu s účetními předpisy ke dni jeho prodeje s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. w) ZDP a § 24 odst. 2 písm. ze) ZDP.

Podnikatelé, kteří uplatňují výdaje procentem z příjmů, netvoří obchodní majetek, tudíž do něj ani nezahrnou pořízení cenných papírů.

Ustanovení ZDP, která použijeme pro zdanění příjmů z úplatného převodu cenných papírů zahrnutých v obchodním majetku podnikatele:

  • podle znění § 25 odst. 1 písm. c) ZDP není daňovým výdajem (nákladem) pořizovací cena cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) ZDP a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,

  • podle znění § 24 odst. 2 písm. r) ZDP je daňovým výdajem (nákladem) hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví ke dni jeho prodeje s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze),

  • podle znění § 24 odst. 2 písm. w) ZDP je daňovým výdajem (nákladem) nabývací cena akcie, která není oceňována v souladu se zákonem o účetnictví reálnou hodnotou a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie,

  • podle znění § 24 odst. 2 písm. ze) ZDP je daňovým výdajem (nákladem) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle zákona o účetnictví jako o cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje,

  • podle znění § 23 odst. 9 ZDP se u poplatníků, kteří vedou účetnictví, neupravuje výsledek hospodaření o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle zákona o účetnictví

    • cenného papíru s výjimkou směnek, kmenových listů a s výjimkou uvedenou v § 23 odst. 4 písm. l) ZDP,

    • derivátu a části majetku a dluhu zajištěného derivátem,

    • povinnosti vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět,

    • finančního umístění a technických rezerv u poplatníků, kteří mají povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle zvláštního právního předpisu.

Na podnikatele, kteří vedou účetnictví, se vztahuje zákon o účetnictví. Oceňováním cenných papírů reálnou hodnotou se zabývá § 27 ZoÚ. Podle znění § 9 odst. 4 ZoÚ z účetních jednotek, které vedou podle § 1 odst. 2 písm. d) až l) ZoÚ, mohou toto účetnictví vést ve zjednodušeném rozsahu ty, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem. Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, nepoužijí ustanovení § 27 ZoÚ, a proto nepřeceňují cenné papíry reálnou hodnotou.

Příklad 3:

Pan Veselý vedoucí daňovou evidenci koupil v r. 2017 z podnikatelského účtu 10 akcií společnosti Alfa a. s., za 500 Kč/akcii a vložil je do svého obchodního majetku. V září 2015 prodal 6 akcií za prodejní cenu 400 Kč/akcii a v prosinci 2019 zbývající 4 akcie za prodejní cenu 550 Kč/akcii.

  1. prodej – 6 ks akcií x (500 – 400) = – 600 Kč (ztráta). Jedná se o nedaňovou ztrátu, kdy lze jako výdaj uplatnit nabývací cenu do výše z příjmů z prodeje akcií.
  2. prodej – 4 ks akcií x (500 – 700) = + 800 Kč. Jedná se o zisk, který je součástí základu daně podle § 7 ZDP.

Zdanění příjmů FO – podnikatele (týká se i nepodnikatelů) z prodeje cenných papírů, které, které nebyly zahrnuty do obchodního majetku u podnikatele.

Příjmy z prodeje cenných papírů mohou být při splnění časového testu osvobozeny.

Osvobození úplatného převodu cenných papírů

Podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, který se vztahuje na osvobození všech cenných papírů, je od daně z příjmů osvobozen příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem tohoto cenného papíru při jeho prodeji dobu 3 let.

Jedná-li se o kmenový list, činí doba držby pro uplatnění osvobození dobu 5 let. Při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje.

Toto osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od daně z příjmů se podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP nevztahuje:

  • na příjem z prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a na příjem z kapitálového majetku,

  • na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje cenného

Nahrávám...
Nahrávám...