Zdravotní a sociální pojištění

Zdravotní a sociální pojištění

Ing. Růžena Klímová

Popis operace:

Do státního rozpočtu přispívají formou pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné prostřednictvím správy sociálního zabezpečení. Částky odvedené do státního rozpočtu jsou pak přerozdělovány na výplaty dávek nemocenského pojištění, důchodů a na financování státní politiky zaměstnanosti.

Příjmem zdravotních pojišťoven je pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Plátcem zdravotního pojištění je individuální plátce – pojištěnec, hromadný plátce – zaměstnavatel a stát. Veškeré toto pojistné je následně přerozdělováno podle struktury pojištěnců příslušným zdravotním pojišťovnám.

Sociální zabezpečení

• Sazba odvodu pojistného u zaměstnavatele na sociální zabezpečení činí 24,8 % ze součtu vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění za příslušný kalendářní měsíc, jde-li o zaměstnavatele nezaměstnávající zdravotnické záchranáře.

• Jde-li o zaměstnavatele, kteří zaměstnávají zdravotnické záchranáře, odvádějí vyšší pojistné.

• Již v roce 2023 odváděli za zdravotnické záchranáře pojistné ve výši sazby 26,8%; v roce 2024 činí sazba 27,8% ze součtu vyměřovacích základů zdravotnických záchranářů.

• Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném podle zákona č. 216/2022 Sb., činí sleva 5% ze součtu vyměřovacích základů zaměstnanců, za které se sleva uplatňuje.

• Pojistné u zaměstnance se od 1. 1. 2024 zvyšuje na 7,1 % z měsíčního vyměřovacího základu.

• Pojistné odvádí plátce do 20. kalendářního dne následujícího po měsíci, za který se pojistné odvádí. Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Kritéria rozhodná pro účast na nemocenském pojištění: Zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže

a) vykonávají zaměstnání

1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo

2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, a

b) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen “rozhodný příjem“).

1. Rozhodný příjem činí 4 000 Kč pro rok 2024.

2. Zahraniční zaměstnanec je účasten pojištění, pokud je podle zákona o důchodovém pojištění dobrovolně účasten důchodového pojištění jako zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele a na předepsaném tiskopisu se přihlásil k pojištění.

Výše uvedené se nevztahuje na zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce.

Nemocenského pojištění nejsou účastni studenti a žáci.

Nemocenského pojištění jsou účastny osoby níže uvedené, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně a nejsou od této daně osvobozeny.

Nemocenského pojištění jsou účastni:

a) Zaměstnanci, jimiž jsou

1. zaměstnanci v pracovním poměru,

2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání,

3. státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,

4. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,

5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

7. soudci,

8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,

9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky,

10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

11. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 7 až 10 a 18,

12. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

13. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí,

14. odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

15. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,

16. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,

17. prokuristé,

18. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1 až 10, 20 a 21,

19. likvidátoři,

20. vedoucí organizačních složek právnické osoby, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice,

21. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,

22. fyzické osoby neuvedené v bodech 1 až 21, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

b) osoby samostatně výdělečně činné.

Nemocensky jsou pojištěni i smluvní zaměstnanci. Jedná se o osoby, které jsou zaměstnanci tzv. zahraničního zaměstnavatele, tj. zaměstnavatele, jehož sídlo je ve státě, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, a který není ani státem EU.

Smluvní zaměstnanec pracuje v ČR u smluvního zaměstnavatele na základě uzavřené smlouvy mezi smluvním zaměstnavatelem a zahraničním zaměstnavatelem, přičemž smluvní zaměstnavatel musí u tohoto smluvního zaměstnance plnit veškeré povinnosti jako u svého vlastního zaměstnance.

Smluvním zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která sídlo na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli.

Zahraniční zaměstnanec pracuje v ČR přímo pro svého zahraničního zaměstnavatele. Zahraniční zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, pokud je podle zákona o důchodovém pojištění dobrovolně účasten důchodového pojištění jako zaměstnanec, a pokud se přihlásil k pojištění.

Dohody o provedení práce do 30. 6. 2024

Zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni pojištění, pokud jim byl zúčtován příjem v částce vyšší než 10 000 Kč za kalendářní měsíc. Zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován příjem vyšší než 10 000 Kč.

Dohody o provedení práce od 1. 7. 2024

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů ze všech dohod o provedení práce vykonávaných v jednom kalendářním měsíci činí za tento kalendářní měsíc aspoň částku rozhodnou pro účast těchto zaměstnanců na pojištění.

Rozhodná částka činí:

a) ze všech zaměstnání vykonávaných na základě dohody o provedení práce u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 25 % průměrné mzdy, což je částka 10 500 Kč, nebo

b) ze všech zaměstnání vykonávaných na základě dohody o provedení práce u různých zaměstnavatelů v kalendářním měsíci 40 % průměrné mzdy, což je částka 17 500 Kč.

Zaměstnavatel je povinen zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce nejpozději v den nástupu zaměstnance do zaměstnání upozornit na možný vznik povinnosti odvést pojistné na sociální zabezpečení, je-li zaměstnán na základě dohody o provedení práce v kalendářním měsíci u více zaměstnavatelů a překročí-li jeho započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce u všech zaměstnavatelů částku 17 500 Kč.

Zaměstnavatel je povinen do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o těchto zaměstnancích; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání a datum skončení zaměstnání a výše příjmů, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval. U příjmů, které zaměstnavatel těmto zaměstnancům zúčtoval po skončení zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce, uvede zaměstnavatel též kalendářní měsíc, ve kterém toto zaměstnání skončilo.

(1) Je-li u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce dosaženo u více zaměstnavatelů za příslušný kalendářní měsíc částky 17 500 Kč, oznámí tuto skutečnost okresní správa sociálního zabezpečení všem zaměstnavatelům, kteří tohoto zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci zaměstnávali na základě dohody o provedení práce.

Zaměstnavatel je pak povinen za tento kalendářní měsíc odvést pojistné do 30 dnů od doručení oznámení. Zaměstnavatel je povinen ve stejné lhůtě předložit okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši

a) vyměřovacích základů všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce v příslušném kalendářním měsíci, u kterých bylo dosaženo rozhodné částky (17 500 Kč) a za které je plátcem pojistného, a

b) pojistného, které je povinen odvést z úhrnu vyměřovacích základů stanovených podle písmene a).

Je-li zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce povinen odvést pojistné, oznámí okresní správa sociálního zabezpečení tuto skutečnost tomuto zaměstnanci spolu s výší pojistného, které je zaměstnanec povinen zaplatit, obdobím, za které má být pojistné zaplaceno, platebními údaji pro zaplacení pojistného a lhůtou splatnosti pojistného. Pojistné je splatné do 30 dní od doručení oznámení.

OSSZ vedou evidenci dob důchodového pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, kteří jsou plátci pojistného, za kalendářní rok a předávají tyto údaje České správě sociálního zabezpečení.". Znamená to, že zaměstnavatel v tomto směru neupravuje ELDP.

Jestliže dluh na pojistném a penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 100 Kč

a) k 31. prosinci kalendářního roku, jde-li o zaměstnavatele nebo zaměstnance činného na základě DPP, který je plátcem pojistného,

b) ke dni podání přehledu o příjmech a výdajích, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.

A jak se bude řešit výběr pojistného na zdravotní pojištění, pokud se jedná o dohody o provedení práce vykonávané v jednom kalendářním měsíci u více zaměstnavatelů, u nichž součet odměn dosáhl částky alespoň 17 500 Kč?

Bohužel zákony č. 592/1992 Sb. a č. 48/1997 Sb. neobsahují v tomto směru žádnou změnu, a tak musíme vyčkat na metodiku Ministerstva zdravotnictví nebo Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Zaměstnání malého rozsahu

Jde o zaměstnání, u něhož není sjednán měsíční příjem, nebo je sjednán měsíční příjem, ale sjednaná částka je nižší než 4 000 Kč. Zaměstnanec je účasten NP jen v tom kalendářním měsíci, v němž mu byl zúčtován příjem alespoň 4 000 Kč.

Odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění

Pro správný výpočet výše odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen zdravotní a sociální pojištění) je nutné správně stanovit vyměřovací základ (VZ).

Od 1. 9. 2015 došlo ke sjednocení vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění, avšak určité výjimky stále platí (viz dále).

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění a též na zdravotní pojištění je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zákonem č. 285/2020 Sb., došlo k rozšíření vyměřovacího základu související s novým ustanovením § 222a ZP.

"Zaměstnanci, který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb do jiného členského státu Evropské unie, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu náhrada za dovolenou přísluší podle právních předpisů členského státu, do něhož byl vyslán."

"Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle právních předpisů členského státu Evropské unie, do něhož byl zaměstnanec vyslán, se zahrnuje náhrada mzdy nebo platu za dovolenou ve výši, v jaké by příslušela tato náhrada za dovolenou podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li náhrada mzdy nebo platu za dovolenou příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna."

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:

a) náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c) věrnostní přídavek horníků podle zákona č. 62/1983 Sb.,

d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Mezi ostatní příjmy, které se zahrnují do VZ, patří zejména:

• poskytnutí vozidla zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely.

• poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí:

a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,

b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,

c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem."

• příjem plynoucí z cenového zvýhodnění, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci výrobky, služby, zboží a práce za cenu nižší, než je cena obvyklá. Příjmem zahrnovaným do vyměřovacího základu je rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou účtovanou zaměstnanci,

• příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění, penzijní připojištění, penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění (instituce penzijního pojištění v členském státě EU a EHP) a doplňkového penzijního spoření nad 50 000 Kč za rok u téhož zaměstnavatele,

• hodnota přechodného ubytování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatele svým zaměstnancům přesahující 3 500 Kč za měsíc,

• cestovní náhrady – stravné poskytnuté zaměstnanci nad horní hranici limitu uvedeného v zákoníku práce,

• příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování (peněžní i nepeněžní) poskytovaný nad horní hranici limitu uvedeného v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP,

• hodnota osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP) poskytnutá zaměstnancům nad rámec příslušných předpisů o poskytování OOPP,

• uplatnění vyšších paušálních výdajů za použití a opotřebení vlastního nářadí, než umožňuje vnitřní předpis o kalkulaci paušálních výdajů,

• náhrada mzdy při DPN poskytovaná nad zákonnou výši podle zákoníku práce

Jedná-li se:

• o pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, použije se pro určení vyměřovacího základu na sociální zabezpečení přiměřeně postup platný pro zaměstnance, jejichž pracovní vztah je uzavřen podle českých právních předpisů,

• o smluvního zaměstnance, je jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem; je-li smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za vyměřovací základ smluvního zaměstnance jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40 %.

Mzdové nároky zaměstnanců, které vyplácí úřad práce z titulu platební neschopnosti zaměstnavatele podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, se považují za příjmy zaměstnance a podléhají odvodům pojistného i daně.

Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným ČNB, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné (zdravotní i sociální) odvádí. V případě, že ČNB kurz nevyhlašuje, použije se kurz této měny obvykle používaný bankami v ČR k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí.

Kdo není účasten nemocenského pojištění?

a) zaměstnanci činní na základě DPP, pokud jejich příjem dosáhl v kalendářním měsíci částky nejvýše 10 000 Kč do 30. 6. 2024, od 1. 7. 2024 zaměstnanci činní na základě DPP, pracují-li v kalendářním měsíci pouze u jediného zaměstnavatele a zúčtovaná odměna bude nižší než 10 500 Kč nebo pracují-li v kalendářním měsíci u více zaměstnavatelů a součet všech odměn bude nižší než 17 500 Kč.

b) zaměstnanci v rámci zaměstnání malého rozsahu, pokud jim byl v kalendářním měsíci zúčtován příjem nižší než 4 000Kč.

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Plátcem zdravotního pojištění je individuální plátce – pojištěnec, hromadný plátce – zaměstnavatel a stát.

I. Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je

a) zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP s výjimkou:

• žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

• osoby činné na základě dohody o provedení práce, pokud příjem za kalendářní měsíc dosáhl nejvýše částky 10 000 Kč do 30. 6. 2024,

od 1. 7. 2024

• Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů ze všech dohod o provedení práce vykonávaných v jednom kalendářním měsíci činí za tento kalendářní měsíc aspoň částku rozhodnou pro účast těchto zaměstnanců na pojištění.

Rozhodná částka činí

a) ze všech zaměstnání vykonávaných na základě dohody o provedení práce u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 25 % průměrné mzdy, což je částka 10 500 Kč, nebo

b) ze všech zaměstnání vykonávaných na základě dohody o provedení práce u různých zaměstnavatelů v kalendářním měsíci 40 % průměrné mzdy, což je částka 17 500 Kč.

• člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (částka nižší než 4 000Kč),

• osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, pokud zúčtovaný příjem za kalendářní měsíc nedosáhl započitatelného příjmu (odměna nižší než 4 000Kč),

• dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (částka nižší než 4 000Kč),

• člena okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.

Do okruhu pojištěnců patří zaměstnanci, s nimiž byl uzavřen pracovní poměr. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance také považují ti poplatníci, kteří pobírají příjmy ze závislé činnosti, přestože nejsou z pohledu pracovního práva zaměstnanci, a to jsou:

• členové orgánů právnických osob (předsedové představenstva, členové představenstva, dozorčí a správní rady u akciových společností, atd.),

• společníci a jednatelé společností s ručením omezeným,

• komanditisté komanditních společností,

• prokuristé,

• likvidátoři, pokud mají příjem za práci likvidátora.

b) osobou samostatně výdělečně činnou.

Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:

1. osoby vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,

2. spolupracující osoba osob podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení a udržení.

Jde tudíž o osobu samostatně výdělečně činnou s příjmy podle § 7 ZDP.

c) osobou bez zdanitelných příjmů

Jedná se o osobu, která má na území ČR trvalý pobyt a po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání ani z podnikání, a za kterou není plátcem pojistného stát.

II. Zaměstnavatel

Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance. Může jím být fyzická nebo právnická osoba, jež je plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

III. Stát

Stát platí zdravotní pojištění za tyto pojištěnce:

• nezaopatřené děti,

• ženy na mateřské dovolené,

• muže na otcovské dovolené,

• zaměstnance na rodičovské dovolené,

• příjemce rodičovského příspěvku,

• poživatele důchodu z důchodového pojištění,

• uchazeče o zaměstnání,

• osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s ní společně posuzované,

• osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve II. nebo III. nebo IV. stupni závislosti a osoba pečující,

• osoby konající službu v ozbrojených silách,

• mladistvé umístěné ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,

• osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu,

• další osoby podle zákona č. 592/1992 Sb.

Výše pojistného a jeho odvod

Na odvodech pojistného na zdravotní pojištění se podílí zaměstnavatel i zaměstnanec. Povinnost platit pojistné vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání. Jde-li o pracovní poměr, považuje se za takový den uvedený v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce.

Výše pojistného na zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnanec hradí 1/3 a zaměstnavatel 2/3. Povinností zaměstnance i zaměstnavatele je platit pojistné příslušné zdravotní pojišťovně. Zaměstnavatel dále plní do 8 dnů oznamovací povinnost.

Oznámení se týká nástupu zaměstnance do zaměstnání, změny zdravotní pojišťovny a skutečností rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, např. při nástupu ženy na mateřskou dovolenou, nástup zaměstnance na rodičovskou dovolenou, odchodu do důchodu atd. a ukončení zaměstnání.

Pojistné odvádí plátce do 20. kalendářního dne následujícího po měsíci, za který se pojistné odvádí. Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné zdravotní pojišťovny.

ZAMĚSTNANCI

Minimální vyměřovací základ

Pojistné za zaměstnance se odvádí z vyměřovacího základu, který však nesmí být nižší, než je minimální mzda. Od 1. 1. 2024 činí minimální mzda 18 900 Kč. Minimální pojistné činí 18 900 x 13,5% = 2 551,50 Kč; zaokr. 2 552 Kč.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a) zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc,

b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (nemoc, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská dovolená, mateřská a rodičovská dovolená),

c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období pojištěncem státu.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P;

b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v předškolním zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem;

d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné podnikající v rámci hlavní činnosti;

e) za kterou je plátcem pojistného stát.

Pokud zaměstnanec nedosazuje minimálního vyměřovacího základu a není pojištěncem státu či nemá jiného zaměstnavatele, kde se odvádí pojistné alespoň minima, je zaměstnavatel povinen srazit doplatek do minima bez souhlasu zaměstnance. Nepostačuje-li čistá mzda na úhradu doplatku do minima, srazí zaměstnavatel dlužné pojistné zaměstnanci v následujícím měsíci, resp. měsících, kdy je možné pojistné srazit.

Pokud se jedná o OSVČ hlavní, která je současně zaměstnancem, pak se odvádí zdravotní pojištění jen z dosaženého příjmu, pokud písemně prohlásí, že jako OSVČ hlavní platí zálohy alespoň ve výši minima.

V případě, že by zaměstnavatel doplatek do minima zaměstnanci nesrazil a uhrazoval za něho pojistné sám, pak toto pojistné není daňově účinným výdajem a u zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem, z něhož musí být odvedena daň i pojistné.

Od roku 2015 se ve zdravotním pojištění zrušil institut neplaceného volna a absence. Jediným kritériem pro odvod zdravotního pojištění je dosažení minimálního vyměřovacího základu s výše uvedenými odchylkami.

Snížení vyměřovacího základu u poživatelů invalidních důchodů

Nařízením vlády č. 288/2023 Sb. se od 1. 1. 2024 zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 15 440 Kč. Za každého "pojištěnce státu" uhradí stát příslušné zdravotní pojišťovně 2 085Kč (15 440 x 13,5%).

O příslušnou částku (v r. 2024 o 15 440 Kč) se snižuje dosažený měsíční vyměřovací základ u poživatelů invalidních důchodu, kteří jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který v příslušném kalendářním měsíci zaměstnává více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového přepočteného počtu zaměstnanců. Odpočet je možné uplatnit i u poživatelů invalidních důchodů pracujících u inkriminovaného zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Osoba bez zdanitelných příjmů

Osoba, která nemá příjmy ze zaměstnání ani z podnikání, ani z podnikání a není pojištěncem státu, musí platit zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Od 1. 1. 2024 činí minimální mzda 18 900 Kč. Pojistné od 1. 1. 2024 činí 18 900 x 13,5% = 2 551,50; zaokr. 2 552 Kč. Pojistné za leden 2024 je splatné do 8. 2. 2024.

Maximální vyměřovací základ byl pro účely zdravotního pojištění trvale zrušen.

OSOBA SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÁ

Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. OSVČ hlavní je povinna platit zálohy na zdravotní pojištění alespoň ve výši minimální výše, která činí pro rok 2024 částku 43 967 : 2 x 13,5% = 2 967,78 Kč; zaokr. 2 968 Kč.

OSVČ vedlejší je osoba, která vedle podnikání má zaměstnání a zaměstnavatel odvádí zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy. OSVČ vedlejší platí zdravotní pojištění jen z dosažených příjmů a není povinna platit zálohy.

Jedná-li se o OSVČ hlavní, která je současně pojištěncem státu, platí zálohy z příjmů, kterých dosáhla. Ustanovení o minimální výši pojistného pro ni ale neplatí.

Minimální výše pojistného neplatí pro OSVČ, pokud jde:

• o osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením,

• o osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují další podmínky pro jeho výplatu,

• o osoby, které celodenně řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

• o osoby, které jsou současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnány a zaměstnavatel, odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda,

• o další osoby, za které je plátcem pojistného stát (poživatelé všech důchodů, osoby připravující se na budoucí povolání, atd.).

OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění formou záloh na účet příslušné pojišťovny. Zálohy jsou splatné měsíčně do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce. Po uplynutí zdaňovacího období provádí OSVČ vyúčtování záloh pojistného se skutečně dosaženými příjmy sníženými o výdaje, a to nejpozději do 30. 4. Pokud je skutečná výše pojistného vyšší než zaplacené zálohy, rozdíl OSVČ doplatí, a to nejpozději do osmi dnů po podání přehledu o příjmech a výdajích. Pokud jsou zálohy vyšší než skutečná odvodová povinnost, zdravotní pojišťovna přeplatek vrátí za předpokladu, že zálohy na pojistné byly vypočteny z částky vyšší, než je minimální vyměřovací základ pro OSVČ.

V případě, že dojde u pojištěnce k souběhu příjmů, např. je zaměstnancem v pracovním poměru, kde je odváděno zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, a současně podniká, nemusí z podnikatelské činnosti odvádět zálohy na pojistné za předpokladu, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Po skončení zdaňovacího období uhradí pojistné ze skutečně dosažených příjmů z podnikání. Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích platí lhůta do jednoho měsíce ode dne, ve kterém byla povinnost podat daňové přiznání podle zákona o daních z příjmů, nejpozději však do 30. 4. Pokud pro OSVČ zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně do 30. 4. Není-li OSVČ povinna podat daňové přiznání, je povinna podat Přehled příslušné zdravotní pojišťovně do 8. dubna.

Splatnost doplatku pojistného je upravena v § 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného je splatný vždy do 8 dnů po podání Přehledu o pojistném na zdravotní pojištění za uplynulý rok.

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Maximální vyměřovací základ pro účely sociálního zabezpečení

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení činí 48násobek průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění.

Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění se vypočítává jako součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Tyto parametry jsou pro příslušný kalendářní rok zveřejňovány nařízením vlády. Pro rok 2024 jde o NV č. 286/2023 Sb.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu

1) Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 činí 40 638 Kč.

2) Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 činí 1,0819

Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění:

40 638 x 1,0819 = 43 966,25; zaokr. 43 967 Kč.

Maximální vyměřovací základ pro rok 2024 činí: 48 x 43 967 = 2 110 416 Kč.

Maximální VZ u zaměstnavatele a při souběhu zaměstnání

Rozhodným obdobím, ze kterého se maximální vyměřovací základ zjišťuje, je kalendářní rok. Maximální VZ se zjišťuje u každého zaměstnavatele samostatně. V případě, že úhrn vyměřovacích základů ze všech zaměstnání přesáhne maximální vyměřovací základ, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem nad maximální vyměřovací základ za přeplatek pojistného. Zaměstnanec může požádat příslušnou OSSZ podle trvalého pobytu o vrácení pojistného. Žádost dokládá potvrzením od příslušných zaměstnavatelů. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci písemně potvrdit úhrn vyměřovacích základů, z nichž bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení do 8 dnů od podání jeho žádosti. Přeplatek pojistného na sociální zabezpečení pak vrátí zaměstnanci příslušná OSSZ. Přeplatek pojistného na sociální zabezpečení se promlčuje po 5 letech.

U zaměstnavatele přeplatek na pojistném z tohoto titulu nevzniká.

Při překročení maximálního vyměřovacího základu u zaměstnavatele neplatí pojistné na sociální zabezpečení ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel. Zdravotní pojištění se však platí nadále.

Pojistné na sociální zabezpečení mají povinnost odvádět:

I. zaměstnavatelé, kterými jsou fyzické i právnické osoby zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu zaměstnávající své zaměstnance na základě uzavřené pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby.

Za zaměstnance se považují:

1. zaměstnanci v pracovním poměru; za takové se považuje i osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
3. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,
4. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 5 až 8 a 18,
5. soudci,
6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,
8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,
9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
10. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna,
11. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
12. neobsazeno,
13. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
14. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,
15. prokuristé,
16. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1 až 3, 5 až 8, 13, 18 a 19,
17. likvidátoři,
18. vedoucí organizačních složek právnické osoby zahraničního zaměstnavatele,
19. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,
20. fyzické osoby neuvedené výše, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

v době zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů.

Zaměstnanci, za které odvádí pojistné zaměstnavatel

Povinností zaměstnavatele je vypočítat a odvést pojistné na sociální zabezpečení nejen za sebe, ale i za své zaměstnance. Částka pojistného se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatná od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Pozdní odvody pojistného na sociální pojištění podléhají penalizaci stejně tak jako odvod pojistného v nižší výši, než měl být.

Od 1. 1. 2022 se výše penále stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení (viz zákon č. 286/2021 Sb.).

Od 1. 1. 2022 se stanoví výše penále ve výši repo sazby ČNB platné k prvnímu dni pololetí, v němž dluh na pojistném vznikl, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše takto zjištěné sazby penále platí po celou dobu trvání tohoto dluhu na pojistném. Stejným způsobem se stanoví penále i u zdravotního pojištění.

V letech 2007 až 2021 činilo penále 0,05 % z dlužné částky pojistného za každý den prodlení.

Vyměřovacím základem je pro zaměstnance úhrn započitatelných příjmů zúčtovaných mu v kalendářním měsíci zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

II. osoby samostatně výdělečně činné.

III. osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení – zaměstnavatel a zaměstnanec

Zdravotničtí záchranáři

Zákonem č. 455/2022 Sb., došlo, s účinností od 1. 1. 2023 ke změnám zákonů č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění pojistného na sociální zabezpečení.

Od 1. 1. 2023 se snižuje věk pro nárok na starobní důchod u zdravotnických záchranářů a současně se zvyšuje sazba pojistného na sociální zabezpečení, které za tyto zaměstnance musí odvádět zaměstnavatel.

Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří vykonávají práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, dále vede pro účely stanovení důchodového věku o těchto zaměstnancích

a) jejich seznam,

b) evidenci o době výkonu prací zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých směnách a v jednotlivých kalendářních měsících; doba výkonu těchto prací v kalendářním měsíci se stanoví v celých hodinách, přičemž zbytek minut nižší než 60 se považuje za 1 hodinu,

c) počet směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku podle § 37d odst. 2 až 4 zákona č. 155/1995 Sb. (zákon o důchodovém pojištění) v kalendářním roce; tento počet směn se stanoví tak, že se úhrn hodin výkonu prací zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých kalendářních měsících vydělí 8, přičemž zbytek hodin nižší než 8 se považuje za 1 směnu.

Další povinnosti dotyčných zaměstnavatelů stanoví zákon č. 582/1991 Sb. v ustanoveních §§ 37 a 37a.

Sazby pojistného u zaměstnavatele za zdravotnické záchranáře se mění takto:

1. v roce 2023: 26,8 % z vyměřovacího základu

2. v roce 2024: 27,8 % z vyměřovacího základu

3. v roce 2025: 28,8 % z vyměřovacího základu,

4. počínaje rokem 2026: 29,8 % z vyměřovacího základu.

U ostatních zaměstnanců platí sazba 24,8% z vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele zaměstnávající zdravotnické záchranáře je podle § 5a zákona č. 589/1992 Sb.

a) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku,

b) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku.

Vykonával-li zaměstnanec v kalendářním měsíci práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku i jiné práce, je vyměřovacím základem zaměstnance, který vykonává práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, poměrná část vyměřovacího základu odpovídající době, po kterou vykonával práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru; vyměřovacím základem zaměstnance, kdy nevykonává práce zdravotnického záchranáře, je zbylá poměrná část vyměřovacího základu, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem dolů.

Slevy na pojistném

Zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti 1. 2. 2023. Právní úpravou je stanoveno mnoho podmínek, které musí být splněny, aby sleva na pojistném byla zaměstnavatelem uplatněna oprávněně.

Při splnění všech zákonem daných podmínek bylo možné slevu uplatnit poprvé za měsíc únor 2023 (výplatní termín březen 2023).

1) Sleva se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru. Jedná se o tyto zaměstnance:

a) je starší 55 let.

b) pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu…