2021.8.2
Zdravotní pojištění - když OSVČ onemocní
Ing. Antonín Daněk
V případě nemoci podnikatele – osoby samostatně výdělečně činné je ve zdravotním pojištění důležité, jak dlouho tato nemoc trvá. Pokud se jedná o krátkodobou záležitost, nemusí mít nemoc podstatný vliv na vývoj samotné podnikatelské aktivity. Ovšem při déletrvajícím onemocnění mohou pro OSVČ nastat komplikace, třeba i dosti závažné. A právě na situace související s nemocí OSVČ pamatuje do určité míry i právní úprava platná ve zdravotním pojištění, kdy cílem zákonodárce je poskytnout osobám samostatně výdělečně činným určitou úlevu jak při placení záloh na pojistné, tak při celkové platbě pojistného za rozhodné období kalendářního roku ve vazbě na minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ.
Postupy, popisované v tomto příspěvku, se netýkají režimu paušální daně, kde je povinností hradit v roce 2021 měsíční platbu 5 469 Kč bez ohledu na případnou nemoc.
NahoruPlacení záloh na pojistné
OSVČ jako jediná ze skupin plátců pojistného na zdravotní pojištění platí pojistné formou záloh, je-li to její povinností, a (případného) doplatku pojistného. Pokud OSVČ zahajuje svoji podnikatelskou činnost v roce 2021, platí v souvislosti s placením záloh následující pravidla.
NahoruSamostatná výdělečná činnost – jediný, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní, zdroj příjmů
Minimální výše zálohy u OSVČ, zahajujících v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost, činí 2 393 Kč. Pokud bude OSVČ v měsíci zahájení podnikání vykonávat tuto svoji samostatnou výdělečnou činnost pouze po část kalendářního měsíce, nebo i třeba jen jeden den, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý kalendářní měsíc s povinností zaplacení zálohy 2 393 Kč i za tento měsíc. Na druhou stranu, úhradou (alespoň) minimální zálohy má pojištěnec v daném měsíci řádně vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon připouští, aby si OSVČ mohla v roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti platit i vyšší zálohu než letos minimální 2 393 Kč.
NahoruSamostatná výdělečná činnost – vedlejší zdroj příjmů
Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání je v roce 2021 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 15 200 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne v roce 2021 podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné pak v roce 2022 jednorázově doplatí do osmi dnů po dni, ve kterém podala, případně měla podat, Přehled. Není-li povinností podnikatele podat daňové přiznání (typicky z důvodu nízkých příjmů), doplácí se pojistné do 8. dubna následujícího roku. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec přiměřené zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ – v takovém případě by zaměstnanec formou čestného prohlášení dokladoval zaměstnavateli, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.
NahoruOsoba, za kterou platí pojistné stát
Tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:
-
v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a
-
nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí za rozhodné období kalendářního roku stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.
Vykážou-li však tyto osoby za rok 2021 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce platit budou, a to podle výše dosažených příjmů a výdajů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.
NahoruNová výše zálohy od podání Přehledu
Jestliže však OSVČ začala podnikat v roce 2020, případně v letech předcházejících, platí od měsíce podání Přehledu za rok 2020 (tedy od kalendářního měsíce, ve kterém podá v roce 2021 Přehled) zálohy ve výši:
-
0 Kč (v případě, kdy se při souběhu se zaměstnáním jedná o podnikání jako vedlejší zdroj příjmů anebo tehdy, pokud pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ a za rok 2020 byla ve ztrátě),
-
1 Kč a více (pokud pro OSVČ neplatí minimum a za rok 2020 byla ekonomicky "v plusu"),
-
2 393 Kč a více (v situaci, kdy pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ, každopádně však od ledna 2021), bez omezení výše zálohy horní hranicí.
NahoruNemoc OSVČ po část kalendářního měsíce
Rozhodným obdobím pro placení pojistného u OSVČ je kalendářní rok, jeho nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. Pokud OSVČ podniká třeba jen po část kalendářního měsíce, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářním měsíc. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu a pokud se jedná o jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena alespoň minimální záloha, neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.
NahoruNemoc OSVČ po celý kalendářní měsíc
Zcela jiné podmínky však platí za situace, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. V ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (dokladem o nařízené karanténě, dokladem o pracovní neschopnosti), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu…
