Ženy a matky z pohledu zdravotního pojištění

     Při zaměstnávání žen jako matek se ve zdravotním pojištění odlišně postupuje v situaci, kdy:

1. jsou na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, případně pobírají peněžitou pomoc v mateřství a

2. celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku.

     Za osobu uvedenou v písm. a) je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění vždy, to znamená, že například nerozhoduje časové období, po které je čerpán rodičovský příspěvek. Pokud žena již nepobírá rodičovský příspěvek, ale nadále je na rodičovské dovolené, platí za ni pojistné stát. Obdobné platí i v případě, kdy již skončila rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek je čerpán do čtyř let. Ukončení některé z těchto kategorií sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně tím způsobem, že při souběhu těchto dvou „státních“ kategorií oznamuje kódem „U“ ukončení té kategorie, která skončila později. V dané souvislosti podotýkám, že s účinností od 1. 4. 2012 je stát plátcem pojistného i za osoby (míněno muže) na rodičovské dovolené.

     Zaměstnávání těchto osob, za které platí pojistné stát, má svá četná specifika, kdy zaměstnavatel musí při zaměstnávání takové osoby respektovat zejména následující skutečnosti:

• vyměřovacím základem těchto zaměstnanců je dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč,

• odpočet od dosaženého příjmu může být uplatňován pouze v souladu s ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „ZoPVZP“), ve znění pozdějších předpisů (tedy jen u poživatelů invalidního důchodu, a to výhradně při zaměstnání u specifické skupiny zaměstnavatelů),

• v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno) se pojistné neodvádí, pokud je však takovému zaměstnanci vykázána neomluvená absence, pojistné se platí,

• skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem oznamuje zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě zaměstnavatel na základě zaměstnancova sdělení,

• placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností vůči zdravotní pojišťovně zabezpečuje za tuto zaměstnanou osobu zaměstnavatel, jsou-li mu příslušné skutečnosti známy.

     Na výši vyměřovacího základu osoby, za kterou platí pojistné stát, nemá vliv například doba nemoci, nástup do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce apod. Pokud je pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, alespoň po část kalendářního měsíce, nemůže být v tomto měsíci ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.

     Pokud žena (nebo i muž) celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, je vyměřovacím základem taktéž dosažený příjem bez povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ. Aby mohl zaměstnavatel odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, musí zaměstnanec vystavit zaměstnavateli čestné prohlášení, ve kterém potvrdí skutečnost, že výše uvedené podmínky celodenní osobní a řádné péče splňuje.

     Uveďme si situaci z praxe. U ženy na rodičovské dovolené trvá pracovněprávní vztah. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla v úmyslu nastoupit do zaměstnání, nicméně zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Mezi oběma stranami došlo k dohodě, kdy ženě bylo poskytnuto neplacené volno s tím, že od určitého data žena do zaměstnání opět nastoupí.

     Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“. V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce), má žena svůj pojistný vztah…