3.1.2
Změny v zákoně o DPH
RNDr. Ivan Brychta
Na rozdíl od minulých let se zákon o DPH od 1. 1. 2021 příliš neměnil. Zaznamenáváme jen změny z dřívějších daňových balíčků, které začaly platit později, anebo drobné změny v souvislosti se změnami jiných zákonů. Tyto změny si připomeneme na úvod. Poté zmíníme změny, které podle směrnice EU měly platit od 1. 7. 2021, nicméně tuzemská legislativa je zavedla až s účinností od 1. 10. 2021. Na závěr pak upozorníme na některé výklady správce daně.
Nahoru 1. Změny od 1. 1. 2021 (1. 1. 2022)
Daňovým balíčkem 2019 označujeme novelizaci zákonem č. 80/2019 Sb. (dle sněmovního tisku č. 206), která přinesla především od 1. 4. 2019 do zákona o DPH poměrně hodně změn. Jelikož jsme se těmto změnám věnovali podrobně v předchozí verzi tohoto článku, zmíníme nyní pouze ta ustanovení, která nabývají účinnosti od 1. 1. 2021:
-
Omezila se možnost aplikace DPH u nájmu v případě nájmů vybraných prostor, i když bude plátcem nájemce i pronajímatel a nájemce bude v najatém prostoru uskutečňovat ekonomickou činnost. DPH již nelze uplatnit u:
- -
a) stavby rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí,
- -
b) obytného prostoru,
- -
c) jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
- -
d) stavby, v níž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímaná tato část, tvořeno obytným prostorem,
- -
e) pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, obytný prostor nebo stavba podle písmene d), s níž je tento pozemek pronajímán, a
- -
f) práva stavby, jehož součástí je stavba rodinného domu nebo stavba podle písmene d), s níž je právo stavby pronajímáno.
-
Elektronické podání správci daně je vyžadováno i od identifikované osoby.
Ustanovení § 101a ZDPH, které o elektronické formě podání hovoří, bylo ještě novelizováno zákonem č. 283/2020 Sb. (novela daňového řádu, projednávaná jako sněmovní tisk 841). Změna je ale pouze formálního charakteru - v souvislosti s novými možnostmi podávání daňových tvrzení elektronicky byla vypuštěna pasáž o způsobu elektronického podpisování, protože úpravu řeší DŘ.
-
Další změnou v této souvislosti je zrušení ustanovení § 105 ZDPH, které hovořilo o vracení nadměrného odpočtu do 30 dnů (jde o lhůtu obecně plynoucí z DŘ). Ustanovení bylo nahrazeno (formální změna) textem upravujícím postup při vzniku přeplatku na dani u skupiny.
-
Navíc bylo do nového § 105a ZDPH přidáno ustanovení o nároku plátce na zálohu na nadměrný odpočet (v návaznosti novelizovaný § 174a a § 174b DŘ), neočekávejme ale od této možnosti převratné zkrácení lhůt pro vracení nadměrných odpočtů.
Balíček změn v souvislosti s implementací předpisů EU
Dne 1. 9. 2020 konečně nabyla účinnosti novela zákona o DPH daná zákonem č. 343/2020 Sb. (na základě sněmovního tisku 572), která s devítiměsíčním zpožděním do ZDPH implementuje změny předpisů EU v oblasti DPH. O změnách účinných již v roce 2020 jsme již informovali, proto připomeneme jen změnu, která bude platit od 1. 1. 2022:
- -
Týká se provozovatelů cestovních kanceláří, kteří používají zvláštní režim podle § 89 ZDPH. Současné znění totiž umožňuje určit přirážku ve zvláštním režimu dvojím způsobem, buď individuálně podle každého případu zvlášť, anebo souhrnně za veškeré služby poskytované během zdaňovacího období. Vycházet ze souhrnu od roku 2022 již nepůjde. Tato změna vyplývá z judikatury EU. Stejně jako další změna, podle které bude nutné řešit odvod DPH i z přijaté úplaty (zálohy) před poskytnutím zdanitelného plnění, bude-li v okamžiku přijetí známa povinnost dostatečně určitě. To je sice obdobné jako u běžných záloh, ale výpočet může být složitější. Novela proto zakotvila dva možné postupy výpočtu koeficientu, který bude sloužit k určení výše DPH ze zálohy: buď se zohlední jen doposud uhrazené částky, které již cestovní kancelář uhradila subdodavatelům, nebo i ty, jejichž úhradu předpokládá. Při obdržení více úplat ale nepůjde u jedné cestovní služby oba způsoby míchat. Další změnou je vypuštění zásady, podle níž se za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi považuje nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země se zpáteční přepravou, bez zpáteční přepravy nebo zpáteční přeprava. Je v rozporu s čl. 309 směrnice EU o DPH, podle něhož v případě letecké přepravy uskutečněné jak v EU, tak mimo EU lze osvobodit jen část služeb mimo EU (poměr si cestovní kancelář může volit sama, ale musí být ekonomicky zdůvodnitelný).
Také k těmto změnám, které do ZDPH přináší tato novela, vydalo GFŘ vysvětlující informaci. Jde o Informaci k novele zákona o DPH s plánovanou účinností od 1. 1. 2020, která byla publikována již 22. 1. 2020, neboť se očekávalo, že novela bude přijata dříve.
Zákon č. 527/2020 Sb., kterým se mění zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a další související zákony, přinesl s účinností od 1. 1. 2021 do ZDPH dvě méně významné změny:
- -
v § 36 odst. 6 písm. d) ZDPH (stanovení základu daně) a
- -
v § 109 odst. 2 písm. d) ZDPH (u ručení příjemce zdanitelného plnění)
se místo pojmu „virtuální měna” používá nově „virtuální aktivum”.
Celkem 7 změnových bodů a 4 přechodná ustanovení přinesla od 1. 1. 2021 do zákona o DPH novela, daná zákonem č. 609/2020 Sb. (na základě sněmovního tisku 910), označovaná jako daňový balíček 2021.
První změna je tak trochu nečekaná, vznikla přijetím pozměňovacího návrhu v průběhu projednávání novely a je otázkou, zda neodporuje směrnici EU o DPH. Do první snížené sazby DPH byly přeřazeny (uvedením v příloze č. 2 ZDPH) služby uvedené pod kódem klasifikace produkce 38.3, popsané v zákoně jako „zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití; druhotné suroviny”.
Další změny jsou pak logickým vyústěním změn v ZDP v oblasti nehmotného majetku. (rozebíraných v textu Změny v zákoně o daních z příjmů ve zdanění fyzických osob). Pro účely daně z příjmů od roku 2021 není coby odpisovaný majetek vymezen nehmotný majetek, proto zákon o DPH vložil do definice dlouhodobého majetku v § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH odkaz na odpisovaný nehmotný majetek vymezený účetními předpisy, a stejným způsobem vyřešil i jeho technické zhodnocení. Nejde o složité řešení, nicméně novela musela v této souvislosti ještě řešit to, že (a) ZDP umožňuje aplikovat nová pravidla pro majetek zpětně od roku 2020, což pro DPH vhodné není, a dále (b) otázku postupu z pohledu úpravy odpočtu DPH u majetku pořízeného dříve, který bude změněnými pravidly ovlivněn. Přechodná ustanovení toto řeší následovně:
(a) Přestože lze z pohledu ZDP aplikovat nová pravidla zpětně, pro účely zákona o DPH se na obchodní majetek pořízený před 1. 1. 2021 použijí dříve platná pravidla.
(b) Speciální postup je v přechodných ustanoveních upraven u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností (dále DMVVČ), který má být použit pro plnění, u kterých je částečný nárok na odpočet DPH. Připomeňme, že při vytváření takového majetku se uplatňuje odpočet na vstupu v plné výši a jeho zařazení do užívání je pak „fiktivním” zdanitelným plněním podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH. Následně je pak možné z takto odvedené DPH uplatnit nárok na odpočet v krácené výši a případné změny v nároku se řeší úpravou odpočtu. Zákonodárci v přechodných ustanoveních řešili situace, které mohou vzniknout, pokud se při vytváření takového majetku změní pravidla tak jako nyní:
- -
pokud byl uplatněn (podle dřívějších pravidel) odpočet u plnění, která se stala nebo stanou součástí DMVVČ, ale ten by v okamžiku zaevidování nebyl podle nového znění považován za DMVVČ, je třeba vrátit část odpočtu DPH (ke dni zaevidování, nejpozději do 31. 12. 2021);
- -
dnem 1. 1. 2021 vznikne plátci nárok na odpočet DPH u přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí DMVVČ podle znění účinného od 1. 1. 2021, pokud takový majetek nebyl DMVVČ podle znění do 31. 12. 2020, a pokud byl původně uplatněn odpočet jenom částečný anebo vůbec; nárok na odpočet daně vznikne…
