1.5
Daň z přidané hodnoty
Ing. Jiří Vychopeň
NahoruZměna v uplatňování DPH u společností od 1. 7. 2017
Zákonem č. 170/2017 Sb. byla s účinností od 1. 7. 2017 zrušena až na dvě výjimky všechna do té doby platná speciální ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH" nebo "ZDPH"), která upravovala registraci a postupy při uplatňování a správě daně z přidané hodnoty u společníků sdružených ve společnosti.
Nadále obsahuje zákon o DPH již pouze dvě speciální ustanovení týkající se společníků společností, a to:
-
V § 36a odst. 3 písm. d) ZDPH jsou společníci téže společnosti uvedeni ve výčtu osob, na které se vztahují ustanovení § 36a odst. 1 a 2 ZDPH, podle kterých je ve stanovených případech základem daně nebo hodnotou plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně obvyklá cena podle § 36 odst. 14 ZDPH.
Poznámka
Podle § 36a odst. 1 ZDPH je základem daně obvyklá cena bez daně, určená ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, je-li zdanitelné plnění uskutečněno pro osobu uvedenou v odstavci 3 a je-li úplata za zdanitelné plnění:
a) nižší než obvyklá cena a osoba, pro kterou bylo zdanitelné plnění uskutečněno, nemá nárok na odpočet daně nebo nemá nárok na odpočet daně v plné výši, nebo
b) vyšší než obvyklá cena a plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, je povinen krátit nárok na odpočet daně podle § 76 odst. 1 ZDPH.
Podle § 36a odst. 2 ZDPH je hodnotou plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně obvyklá cena určená ke dni jeho uskutečnění, je-li plnění uskutečněno pro osobu uvedenou v odstavci 3 a je-li úplata nižší než obvyklá cena a plátce, který uskutečnil plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, je povinen krátit nárok na odpočet daně podle § 76 odst. 1 ZDPH.
Podle § 36 odst. 14 ZDPH se obvyklou cenou pro účely daně z přidané hodnoty rozumí celá částka, kterou by za účelem pořízení zboží nebo přijetí služby musela osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, nacházející se na stejném obchodním stupni, na jakém se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňuje, zaplatit v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému dodavateli nebo poskytovateli v tuzemsku, aby v daném okamžiku toto zboží pořídila nebo tuto službu přijala; pokud nelze srovnatelné dodání zboží nebo poskytnutí služby zjistit, rozumí se obvyklou cenou:
a) v případě zboží částka, která
1. není nižší než kupní cena daného nebo podobného zboží, nebo
2. odpovídá nákladové ceně určené k okamžiku dodání zboží, pokud nelze určit částku podle bodu 1,
b) v případě služby částka, která není nižší než výše celkových nákladů osoby povinné k dani na toto poskytnutí služby.
Podle dřívější právní úpravy plnili společníci společnosti (dříve účastníci sdružení bez právní subjektivity) povinnosti týkající se daně z přidané hodnoty, které jim vznikly z titulu jejich členství ve společnosti, prostřednictvím určeného společníka. Vůči třetím osobám (tj. zejména dodavatelům a odběratelům) za společnost vystupoval tento určený společník a veškerá uskutečněná i přijatá zdanitelná plnění v rámci společnosti vykazoval tento společník ve svých daňových tvrzeních a souvisejících evidencích.
Podle nové právní úpravy již musí každý jednotlivý společník společnosti postupovat individuálně sám za sebe podle obecných ustanovení zákona o DPH. Tato změna daňového režimu nemá žádný vliv na postup společníků podle zákona o daních z příjmů, který nadále umožňuje ve společnosti, kde každý ze společníků vede daňovou evidenci, pověřit jednoho ze společníků vedením daňové evidence, ve které se evidují společné příjmy a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů (viz § 7 odst. 13 ZDP). Rovněž tak nemá změna režimu DPH u společností žádný vliv na postup společníků společnosti z hlediska účetních předpisů, které nadále umožňují, aby o společných nákladech a výnosech účtoval pověřený společník.
Podle přechodných ustanovení v Čl. VI zákona č. 170/2017 Sb. mohli společníci stávajících společností postupovat až do 31. 12. 2018 ještě podle ustanovení zákona o DPH, ve znění účinném do 30. 6. 2017, upravujících společnost. Tím bylo stanoveno přechodné období, ve kterém se společníci společností mohli připravit na nové podmínky pro uplatnění DPH, případně se mohli rozhodnout ukončit činnost společnosti a zvolit si jinou formu spolupráce (např. společnost s ručením omezeným, veřejnou obchodní společnost).
Pokud se společníci společnosti rozhodli začít postupovat podle nové právní úpravy již v průběhu stanoveného přechodného období, musel určený společník tuto skutečnost oznámit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém společníci naposledy postupovali ještě podle dřívější právní úpravy (tato oznamovací povinnost nevznikla, pokud byl tímto posledním zdaňovacím obdobím zdaňovací období, které končí 31. 12. 2018).
Za účelem bližšího seznámení se změnami při uplatňování DPH společníky společnosti, které nastaly v souvislosti s přijetím nové právní úpravy, vydalo Generální finanční ředitelství v srpnu 2017 Informaci k uplatňování DPH u společníků společnosti od 1. 7. 2017, čj. 74028/17/7100-20116-709973 (dále jen "Informace GFŘ"; je k dostupná na www.financnisprava.cz).
NahoruObrat společníka
Podle dřívější právní úpravy v § 4a odst. 3 ZDPH, ve znění účinném do 30. 6. 2017, se do obratu společníka společnosti zahrnoval individuální obrat dosahovaný tímto společníkem samostatně mimo společnost a obrat dosahovaný celou společností.
Podle nové právní úpravy postupují společníci společnosti při zjišťování obratu podle ustanovení § 4a odst. 1 a 2 ZDPH, ze kterých vyplývá, že obratem každého společníka společnosti je součet obratu dosaženého společníkem v rámci společnosti a obratu dosaženého jím samostatně mimo společnost.
Poznámka
Podle § 4a odst. 1 ZDPH se pro účely tohoto zákona obratem rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:
a) zdanitelné plnění,
b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
c) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
Podle § 4a odst. 2 ZDPH se do obratu nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.
Pan Pokorný, který není plátcem DPH, provozuje od 1. 4. 2020 samostatně podnikatelskou činnost a od uvedeného data je také společníkem společnosti, ve které se podílí na společném podnikání s dalšími dvěma společníky, kteří rovněž nejsou plátci DPH. Podle smlouvy o společnosti se všichni tři společníci podílejí na společných příjmech a společných výdajích rovným dílem, tj. podíl každého společníka činí 1/3.
Za období prvních 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, tj. od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021, dosáhl obrat pana Pokorného z jeho samostatného podnikání mimo společnost výše 800 000 Kč, zatímco obrat dosažený za toto období společností činil 450 000 Kč.
Součet obratu podle § 4a ZDPH dosaženého za období od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021 panem Pokorným samostatně mimo společnost a jeho podílu na obratu podle § 4a ZDPH dosaženého za toto období ve společnosti činil 950 000 Kč (800 000 + 1/3 ze 450 000), což pro pana Pokorného znamenalo, že za uvedené období nebyl u něj překročen limit obratu pro vznik plátce podle § 6 ZDPH.
NahoruRegistrace společníka k DPH
Podle dřívější právní úpravy v § 6a ZDPH, § 94 odst. 2 ZDPH a § 95 ZDPH , ve znění účinném do 30. 6. 2017, platilo, že pokud se alespoň jeden společník stal plátcem, stali se plátci i ostatní společníci společnosti (pokud byli osobami povinnými k dani a v rámci společnosti se uskutečňovala plnění s nárokem na odpočet daně) a měli povinnost se registrovat k dani z přidané hodnoty. Společník společnosti byl v takovém případě povinen do 15 dnů ode dne, kdy se stal plátcem, informovat o této skutečnosti ostatní společníky. Společník společnosti se stával plátcem DPH také při vstupu do společnosti, ve které společně s plátcem uskutečňoval plnění s nárokem na odpočet daně.
Pan Linhart, neplátce DPH, podniká od roku 2014 jednak samostatně a jednak ve společnosti s jinými dvěma podnikateli, rovněž neplátci DPH. Do 30. 6. 2017 se mu do obratu pro účely zákona o DPH zahrnoval nejen jeho individuální obrat dosahovaný za stanovené období při samostatném podnikání, ale rovněž tak i celkový obrat dosažený za stanovené období ve společnosti. Jestliže takto zjišťovaný obrat přesáhl stanovený limit 1 000 000 Kč např. k 31. 3. 2017, stal se pan Linhart plátcem DPH od 1. 5. 2017, přičemž byl povinen podat do 15. 4. 2017 přihlášku k registraci a do 15. 5. 2017 byl povinen informovat o této skutečnosti ostatní společníky společnosti (ti se podle § 6a písm. a) ZDPH, ve znění účinném do 30. 6. 2017, stali plátci také již od 1. 5. 2017, přičemž byli podle § 94 odst. 2 ZDPH povinni podat přihlášku k registraci do 15. 5. 2017).
S účinností od 1. 1. 2017 byly § 6a a § 95 ZDPH zrušeny.
Podle nové právní úpravy se naplnění podmínek pro vznik plátce (podle § 6 a § 6b až § 6e ZDPH) u společníka společnosti sleduje samostatně u každého jednotlivého společníka bez ohledu na naplnění či nenaplnění těchto podmínek u ostatních společníků. Pokud se např. jeden ze společníků společnosti stane z důvodu překročení obratu stanoveného v § 6 ZDPH plátcem, je podle § 94 odst. 1 ZDPH povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročil stanovený obrat; o této skutečnosti nemusí informovat ostatní společníky, kteří nejsou plátci DPH (z praktických důvodů lze ale předání této informace ostatním společníkům doporučit).
Poznámka
Podle § 6 ZDPH se plátcem stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, resp. od 1. 1. 2023 2 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.
Osoba povinná k dani, která překročí výše uvedený limit obratu, je plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve.
Od roku 2012 podnikají společně ve společnosti (dříve ve sdružení bez právní subjektivity) tři společníci, kteří se podílejí na společných příjmech a společných výdajích rovným dílem. Žádný ze společníků dosud není plátcem DPH, jelikož u nich obrat ze společné činnosti za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců dosud nikdy nepřesáhl 1 000 000 Kč. Od 1. 8. 2021 začal jeden ze společníků podnikat i mimo společnost a k 30. 11. 2021 u něj součet obratu ze společného podnikání ve společnosti a obratu z individuálního podnikání mimo společnost přesáhne za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, čímž se tento společník stane od 1. 1. 2022 plátcem DPH. Ostatní dva společníci mohou i po tomto datu zůstat nadále neplátci DPH, případně se mohou dobrovolně zaregistrovat jako plátci DPH podle § 6f ZDPH.
Podle nové právní úpravy mohou být společníky jedné společnosti plátci i osoby, které plátci nejsou. Společníci, kteří dosud nejsou plátci, se mohou registrovat k dani a stát se plátci dobrovolně podle § 6f ZDPH.
Poznámka
Podle § 6f ZDPH je osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, plátcem ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována.
Od roku 2019 podnikají společně ve společnosti dva společníci, kteří nejsou plátci DPH. Dne 1. 10. 2021 přistoupí do společnosti nový společník, který je plátcem DPH. Pro stávající dva společníky to nebude znamenat, že by se museli povinně registrovat jako plátci. Od uvedeného data bude mít společnost tři společníky, z toho pouze jeden společník bude plátcem DPH, ostatní dva společníci mohou nadále zůstat neplátci DPH, popřípadě se mohou dobrovolně registrovat jako plátci DPH.
Za stanovených podmínek se společník, který není plátcem, nebo je právnickou osobou nepovinnou k dani, může stát identifikovanou osobou.
Poznámka
Podle § 6g ZDPH platí, že osoba povinná k dani, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani, která v tuzemsku pořizuje zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně, kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, je identifikovanou osobou ode dne prvního pořízení tohoto zboží.
Podle § 6h ZDPH je osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, identifikovanou osobou ode dne přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, pokud se jedná o:
a) poskytnutí služby,
b) dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo
c) dodání zboží soustavami nebo sítěmi.
Podle § 6i ZDPH je osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, identifikovanou osobou ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně.
Podle § 97 ZDPH je identifikovaná osoba povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou.
Společníky společnosti jsou dva advokáti, kteří společně provozují advokátní kancelář. Oba společníci nejsou plátci DPH. Dne 4. 10. 2021 jeden ze společníků poskytne právní službu osobě povinné k dani se sídlem ve Slovenské republice. Jelikož se bude jednat o poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH, stane se tento společník v uvedený den identifikovanou osobou podle § 6i ZDPH a podle § 24a ZDPH mu k tomuto dni vznikne povinnost přiznat toto poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko. Do 19. 10. 2021 musí tento společník podat přihlášku k registraci identifikované osoby.
Na rozdíl od dřívější právní úpravy, nová právní úprava již umožňuje, aby plátce, který je členem skupiny, byl současně i společníkem společnosti (pro členy skupiny nadále platí, že pro účely zákona o DPH za skupinu jedná její zastupující člen a členové skupiny odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů, a to i po zrušení skupiny nebo po zániku jejich členství ve skupině).
NahoruObrat pro účely zrušení registrace společníka společnosti k DPH
Podle dřívější právní úpravy v § 106c odst. 2 ZDPH, ve znění účinném do 30. 6. 2017, byl obrat společníka společnosti pro účely zrušení registrace stanoven jako součet obratu tohoto společníka dosahovaného mimo společnost a obratu dosahovaného společně všemi společníky společnosti připadajícího na tohoto společníka; přitom platilo, že obrat připadající na každého společníka společnosti je stejný, neurčí-li společenská smlouva jiný poměr.
Poznámka
Podle § 106c odst. 1 ZDPH, ve znění účinném do 30. 6. 2017, mohl plátce, který byl společníkem společnosti, požádat o zrušení registrace pouze v těchto případech:
a) zaniklo-li jeho členství ve společnosti, nebo
b) při zániku společnosti po vypořádání majetku.
S účinností od 1. 7. 2017 byl § 106c ZDPH zrušen a od uvedeného dne platí i pro společníky společností obecná právní úprava zrušení registrace plátce na žádost.
Poznámka
Podle § 106b ZDPH může plátce, který má sídlo v tuzemsku a který není skupinou, požádat o zrušení registrace, pokud splňuje tyto podmínky:
a) uplynul 1 rok ode dne, kdy se stal plátcem a tento plátce:
1. nedosáhl za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců obratu většího než 1 000 000 Kč, resp. od 1. 1. 2023 2 000 000 Kč, nebo
2. uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, nebo
b) přestal uskutečňovat ekonomické činnosti.
Plátce, který nemá sídlo v tuzemsku, může požádat o zrušení registrace, pokud splňuje tyto podmínky:
a) za 6 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců v tuzemsku neuskutečnil zdanitelné plnění nebo dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou uskutečněného zdanitelného plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno, nebo dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem, nebo
b) přestal v tuzemsku uskutečňovat ekonomické činnosti.
Osoba povinná k dani, která se stala plátcem podle § 6b nebo § 6e, může požádat o zrušení registrace, pokud:
a) uplynuly 3 měsíce ode dne, kdy se stala plátcem, a
b) její obrat nepřesáhl za 3 bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce 250 000 Kč, resp. od 1. 1. 2023 částku 500 000 Kč.
Ve společnosti, ve které celkový obrat dosahuje každý měsíc pravidelně výše 210 000 Kč, podnikají při společné činnosti tři plátci DPH, přičemž každý z nich se podílí na společných příjmech a společných výdajích rovným dílem, tj. 1/3. Ani jeden ze společníků nepodniká mimo společnost. Při uplatňování DPH postupovali společníci do konce roku 2017 ještě podle dřívější právní úpravy, ale od 1. 1. 2018 začali postupovat již podle nové právní úpravy (tuto skutečnost oznámil určený společník správci daně ve stanoveném termínu, tj. do 25. 1. 2018).
Podle bodu 4 přechodných ustanovení v Čl. VI zákona č. 170/2017 Sb. se za kalendářní měsíce roku 2017 do obratu pro účely zrušení registrace plátce u každého společníka započítávala částka ve výši obratu dosahovaného za celou společnost, tj. 210 000 Kč, zatímco od měsíce ledna 2018 se každému společníkovi do obratu pro uvedený účel započítávala už jen částka ve výši jeho podílu na celkovém obratu společnosti, tj. 70 000 Kč. Pro společníky to znamenalo, že po 31. 10. 2018 mohli všichni tři požádat o zrušení registrace k DPH, neboť k uvedenému datu již jejich obrat za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesahoval 1 000 000 Kč.
NahoruEvidence pro účely daně z přidané hodnoty a daňová tvrzení
Podle dřívější právní úpravy v § 100 odst. 4 ZDPH , ve znění účinném do 30. 6. 2017, byli plátci, kteří jsou společníky téže společnosti, povinni vést evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Tuto evidenci za společnost vedl určený společník, který za společnost plnil všechny povinnosti a uplatňoval práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní společníky. Určený společník byl povinen:
-
uvádět ve svém daňovém přiznání plnění s nárokem na odpočet daně a daň ze své činnosti a plnění s nárokem na odpočet daně a daň z činnosti celé společnosti (§ 101b odst. 2 ZDPH , ve znění účinném do 30. 6. 2017),
Ostatní společníci ve svých daňových přiznáních uváděli pouze plnění s nárokem na odpočet
daně a daň ze své vlastní činnosti.
-
podávat za společnost kontrolní hlášení (§ 101c odst. 2 ZDPH , ve znění účinném do 30. 6. 2017),
-
podávat za společnost souhrnné hlášení (§ 102 odst. 4 ZDPH, ve znění účinném do 30. 6. 2017).
Podle nové právní úpravy je každý společník společnosti povinen evidovat samostatně ve své evidenci pro účely daně z přidané hodnoty veškeré údaje podle § 100 a § 100a ZDPH (příp. i podle § 89 odst. 12, § 90 odst. 13 a § 92a odst. 2 ZDPH) týkající se jeho činnosti v rámci společnosti i mimo ni a uvádět ve svých daňových tvrzeních (tj. v daňovém přiznání, v souhrnném hlášení a v kontrolním hlášení) údaje týkající se veškeré jeho ekonomické činnosti, tj. činnosti v rámci společnosti i mimo ni.
Nová právní úprava již neumožňuje vykazování údajů týkajících se společnosti v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty a v daňových tvrzeních určeného společníka.
Podle bodu 1 přechodných ustanovení v Čl. VI zákona č. 170/2017 Sb. byla společníkům společností stanovena povinnost postupovat podle původní právní úpravy, tj. zejména pro určeného společníka povinnost vedení evidence pro účely daně z přidané hodnoty, podání daňových tvrzení, ještě za poslední zdaňovací období před přechodem na novou právní úpravu (např. v případě přechodu na novou právní úpravu k 1. 7. 2017 měl povinnost určený společník podat daňové přiznání ještě za zdaňovací období červen 2017 nebo 2. čtvrtletí 2017).
Z uvedeného přechodného ustanovení vyplývalo, že podání dodatečných daňových tvrzení za zdaňovací období, na která dopadá původní právní úprava, a v zásadě veškeré povinnosti na DPH u společnosti týkající se těchto zdaňovacích období, musí plnit společník, který byl podle původní právní úpravy jako určený společník povinen uvést údaje z činnosti celé společnosti ve svém daňovém tvrzení za opravované či jinak dotčené zdaňovací období.
Společnost, která vznikla v roce 2015, má dva společníky, oba jsou plátci DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím a společníkem určeným k vedení evidence pro účely daně z přidané hodnoty za společnost je společník A. K 1. 7. 2017 se společníci rozhodli, že podle přechodného ustanovení novely zákona o DPH využijí možnost postupovat až do konce roku 2018 podle dřívějších zvláštních ustanovení zákona o DPH upravujících společnost. To znamená, že až do zdaňovacího období měsíce prosince 2018 vedl evidenci pro účely daně z přidané hodnoty a podával daňová přiznání a kontrolní hlášení za celou společnost společník A; teprve od zdaňovacího období měsíce ledna 2019 oba společníci postupují podle nové právní úpravy, kdy již každý společník uvádí stanovené údaje týkající se jeho činnosti ve společnosti samostatně ve své evidenci pro účely daně z přidané hodnoty a ve svých daňových přiznáních a kontrolních hlášeních.
Pokud by po 1. 1. 2019 bylo nutno podat dodatečná daňová přiznání nebo následná kontrolní hlášení za kalendářní měsíce roku 2018, musí tato dodatečná daňová přiznání či následná kontrolní hlášení podat za společnost společník A.
Podle § 100 odst. 3 ZDPH je plátce povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty také přehled obchodního majetku.
Poznámka
Podle § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH se pro účely tohoto zákona obchodním majetkem rozumí majetkové hodnoty, které slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností.
Toto vymezení obchodního majetku nemá nic společného s obchodním majetkem podle zákona o daních z příjmů.
Fyzická osoba, která dlouhodobě pronajímá nemovitou věc a příjmy z tohoto nájmu zdaňuje podle § 9 ZDP, nemá pro účely tohoto zákona pronajímanou nemovitou věc v obchodním majetku, zatímco pro účely zákona o DPH se o obchodní majetek jedná.
Zatímco podle dřívější právní úpravy vedl přehled obchodního majetku pořízeného ze společných prostředků ve společnosti určený společník, podle nové právní úpravy musí každý společník společnosti vést ve své evidenci pro účely DPH samostatně i přehled o svém obchodním majetku včetně svého podílu na majetku pořízeného ze společných prostředků ve společnosti.
Poznámka
Podle § 2728 NOZ jsou věci nabyté za trvání společnosti vždy ve spoluvlastnictví, pokud není smlouvou ujednáno něco jiného.
Ve společnosti, v níž společně podnikají dva společníci (oba jsou plátci DPH), si tito společníci pořídí v roce 2021 ze společných prostředků osobní automobil, který budou používat pro uskutečňování společné ekonomické činnosti ve společnosti. Automobil bude v podílovém spoluvlastnictví společníků. Každý společník bude podle § 100 odst. 3 písm. b) ZDPH povinen vést samostatně svůj spoluvlastnický podíl na tomto automobilu jako obchodní majetek ve své evidenci pro účely DPH (pokud bude automobil využíván pro společnou podnikatelskou činnost jen zčásti, uvedou společníci tuto skutečnost ve svých přehledech obchodního majetku).
NahoruUplatňování DPH u uskutečněných zdanitelných plnění
Podle dřívější právní úpravy mohl uplatňovat a přiznávat daň na výstupu u zdanitelných plnění uskutečněných při společné činnosti ve společnosti určený společník.
Podle nové právní úpravy je uplatňování daně na výstupu založeno na samostatném působení každého společníka. V Informaci GFŘ je k tomu uvedeno, že v praxi mohou nastat různé varianty jednání společníků vůči třetím osobám i mezi sebou navzájem, přičemž je na úvaze společníků, jaký postup zvolí, při uplatňování DPH však musí respektovat pravidla vymezená zákonem a samozřejmě i skutečný charakter realizace ekonomických činností v rámci společnosti. Podle Informace GFŘ se jako nejvhodnější jeví postup, kdy si společníci mezi sebou stanoví své podíly na celkovém plnění uskutečněném vůči třetí osobě (odběrateli); podle názoru GFŘ přitom společníci musí respektovat společná smluvní ujednání týkající se jejich podílů na zisku (resp. na příjmech a výdajích) společnosti.
Podle Informace GFŘ je uplatňování daně na výstupu odvislé od způsobu vystupování společníků vůči třetím osobám – příjemcům plnění (odběratelům).
I. Postup v situaci, kdy s třetí osobou (příjemcem zdanitelného plnění) jednají všichni společníci vlastním jménem a na svůj účet
V této situaci každý ze společníků, který je plátcem, vystaví vůči třetí osobě (odběrateli) daňový doklad, kterým deklaruje poskytnutí plnění ve výši svého podílu na společné činnosti ve společnosti a údaje uvedené na daňovém dokladu vykáže ve své evidenci pro účely DPH a ve svých daňových tvrzeních (daňovém přiznání, kontrolním hlášení, souhrnném hlášení).
Poznámka
Podle § 26 ZDPH je daňovým dokladem písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně. Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu (s použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje). Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy…
