dnes je 22.11.2024

Input:

Náklady a ostatní daňové souvislosti

16.1.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2.1.2
Náklady a ostatní daňové souvislosti

Ing. Lenka Hájková

V následujícím textu se zaměříme na daňový rozbor některých nákladových položek a ostatních daňových souvislostí. Základní majetkové vztahy jsou vysvětleny v textu Právní úprava a založení společnosti.

Odpisy hmotného majetku

Pokud jde o hmotný majetek individuálně určený, poskytnutý pro účely společnosti společníkem, zůstává vlastnictví tohoto majetku nezměněno a odpis uplatňuje vlastník majetku ve svém účetnictví, i když je tento vyčleněný majetek pro potřeby společnosti bezplatně používán ostatními společníky.

Pokud společníci pořídí z peněžních prostředků získaných vkladem společníků při vzniku společnosti anebo z peněžních prostředků získaných vlastní činností společnosti hmotný majetek, stává se tento majetek spoluvlastnictvím společníků. V žádném případě tento majetek není možno považovat za majetek společnosti – společnost není právně schopna nabývat majetek. Spoluvlastníci mohou společně pořízený majetek odpisovat dle § 29 odst. 5 ZDP ze vstupní ceny, která odpovídá výši hodnoty jejich spoluvlastnického podílu odvozeného ze vstupní ceny majetku. Odpisy jsou výdajem jednotlivých společníků, každý ze společníků bude odpisovat buď rovnoměrným, nebo zrychleným způsobem, a to ze vstupní ceny svého spoluvlastnického podílu na hmotném majetku.

U majetku určeného podle druhu, resp. u jiného majetku, který se stane spoluvlastnictvím ostatních společníků, pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem společník, resp. společníci jako spoluvlastníci podle § 30 odst. 10 písm. l) ZDP.

Nehmotný majetek

Stejně tak jako v jiných situacích komplikovaly změny v pojetí nehmotného majetku v průběhu času i jeho daňový režim ve společnosti. Od roku 2021 došlo k podstatné změně v ZDP v tom smyslu, že nehmotný majetek již není v ZDP definován, ani není stanoven způsob odpisování tohoto majetku, ale pro daňové účely se použijí odpisy dlouhodobého nehmotného majetku stanovené podle účetních předpisů. Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, však mohou výdaje na pořízení nehmotného majetku uplatnit přímo do daňových nákladů dle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP.

V případě nehmotného majetku a jeho možnosti využití ve společnosti mohou být v mnoha případech limitující ustanovení autorských práv (licenční omezení), která se k nehmotnému majetku mohou vázat. Je třeba dát pozor, aby nedošlo k jejich porušení.

Odčitatelné položky od základu daně

Odčitatelné položky, a to ať již na podporu výzkumu a vývoje nebo na podporu odborného vzdělávání, se rozdělují v poměru, v jakém se dělí výdaje společnosti.

Připomeňme, že od roku 2014 se jedná o tyto možnosti:

  • odpočet výdajů na podporu výzkumu a vývoje (podle §§ 34a a 34b ZDP),

  • odpočet na podporu odborného vzdělávání (podle § 34f ZDP), který je tvořen součtem:

    • - odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání (podle § 34g ZDP) a
    • - odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta (podle § 34h ZDP).

Bezúplatná plnění (dary)

Při rozhodování, jak budeme postupovat při poskytnutí bezúplatných plnění (darů), je nutné vycházet z toho, zda bezúplatné plnění (dar) bylo poskytnuto z majetku vytvořeného společnou činností, který je ve spoluvlastnictví všech společníků, nebo z majetku, který je ve výhradním vlastnictví jednoho ze společníků. Pokud půjde o bezúplatné poskytnutí (darování) z majetku vytvořeného společnou činností, uplatní každý společník jako položku snižující základ daně jeho poměrnou část. Pokud se však bude jednat o bezúplatné plnění (dar) z majetku, který je ve výhradním vlastnictví jednoho ze společníků, půjde o bezúplatné plnění (dar) poskytnuté tímto společníkem, který si je sám uplatní jako položku snižující základ daně. Pochopitelně je nutno dodržet podmínky pro odpočet od základu daně dle § 15 odst. 1 ZDP (platí pro fyzické osoby) nebo § 20 odst. 8 ZDP (u právnických osob). Splnění podmínek ZDP testuje každý společník individuálně.

Společnost je tvořena dvěma společníky, fyzickými osobami, jejichž podíl na majetku společnosti je v poměru 3 : 1. Společnost poskytla z peněžních prostředků vytvořených společnou činností dar právnické osobě na zdravotnické účely ve výši 2 000 Kč. Základ daně společníka A činí 50 000 Kč a základ daně společníka B činí 110 000 Kč (jedná se o součet převedeného základu daně ze společné činnosti ve společnosti v poměru 3 : 1 a základu daně z vlastní podnikatelské činnosti obou společníků).

Řešení:

  • společník A může uplatnit poměrnou část daru ve výši 1 500 Kč – výše daru splňuje podmínku minimální výše úhrnné hodnoty darů alespoň 1 000 Kč,

  • společník B si nemůže uplatnit poměrnou část daru ve výši 500 Kč, protože výše daru nesplňuje podmínku minimální výše daru.

Společnost je tvořena dvěma společníky. Jeden společník poskytl pro potřebu činnosti společnosti nově

Nahrávám...
Nahrávám...