2.1.1
Základ daně z příjmů
Ing. Lenka Hájková
NahoruRozdělení příjmů a výdajů
Společnost není poplatníkem daně z příjmů. Poplatníkem může být pouze každý ze společníků jednotlivě. Za tím účelem společník, který je pověřen vedením účetnictví, musí po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) rozdělit příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení beze zbytku na jednotlivé společníky. Vlastní rozdělení probíhá podle pravidel dohodnutých ve smlouvě o společnosti. Podíl na příjmech a výdajích dosažených v rámci společnosti převedený na jednotlivé společníky se zahrne do jejich základu daně z příjmů. Pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti rozděleny mezi společníky stejně jako společné příjmy, mohou společníci uplatnit pouze prokázané výdaje (viz § 12 ZDP).
Rozdělení příjmů a výdajů dle § 12 ZDP účinného do 31. 12. 2013, které stanovilo, že "příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů se rozdělují mezi poplatníky rovným dílem, není-li ve smlouvě stanoveno jinak", se vztahovalo pouze na fyzické osoby, a to výhradně v rámci jejich podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP. Znění účinné od 1. 1. 2014 již pouze stanoví blokaci pro uplatnění paušálních výdajů, a to v případě, že podíly na příjmech a výdajích nejsou stejné, a to ať už jde o příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, nebo o další druhy příjmů dle §§ 8 až 10 ZDP.
NahoruRozdělení příjmů rovným dílem
Co znamená rozdělení příjmů a výdajů rovným dílem, vysvětloval pokyn GFŘ D-6. Ten uváděl, že rozdělením příjmů a výdajů rovným dílem se rozumí, že u každého ze zúčastněných je podíl příjmů stejný jako podíl výdajů. To znamená, že se tím nerozumí, že by musel být podíl všech na příjmech a výdajích stejný (např. že u společnosti o 4 společnících by měl být poměr u každého 25 % na příjmech a 25 % na výdajích), myslí se tím to, že je stejné procento podílu jak na příjmech, tak na výdajích u každého ze společníků (tzn., např. společník A má 30% podíl na příjmech a výdajích a společník B 70% podíl). I když v pokynu GFŘ D-22, který nahradil pokyn GFŘ D-6, již k tomuto ustanovení toto vysvětlení není, logicky vyplývá z textu zákona. Blíže se k tomu nevyjadřuje ani pokyn D-59, který s účinností od 1. 1. 2023 nahrazuje pokyn D-22.
Společnost dosáhne za zdaňovací období příjmů 300 000 Kč a výdajů 150 000 Kč. Podíl na příjmech i výdajích dle uzavřené smlouvy činí u společníka A 60 % a u společníka B 40 %. Předpokládejme, že společník A má ještě další příjmy z vlastní podnikatelské činnosti ve výši 600 000 Kč a k tomu prokazatelné daňové výdaje 60 000 Kč. Společník B má rovněž příjmy z vlastní podnikatelské činnosti ve výši 300 000 Kč a prokazatelné daňové výdaje 200 000 Kč. Poplatníci provozují podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění (neřemeslná činnost). Jak budou společníci optimalizovat svou daňovou povinnost?
Vidíme, že v daném případě je pro společníka A výhodnější uplatnit výdaje z vlastní samostatné činnosti podle § 7 ZDP a z podílu na společnosti procentuální výší ze…
