Zánik členství či společnosti

1.7

Zánik členství či společnosti

Ing. Jiří Vychopeň

 NahoruPrávní úprava zániku členství ve společnosti

K zániku členství ve společnosti může dojít dvojím způsobem:

• vystoupením společníka ze společnosti (viz § 2739 NOZ),

• vyloučením společníka ze společnosti (viz § 2740 NOZ).

Společník může ze společnosti vystoupit, a to i bylo-li trvání společnosti ujednáno na dobu určitou; ne však v nevhodné době nebo k újmě ostatních společníků. Z vážných důvodů však může vystoupit kdykoli, a to i když byla dohodnuta výpovědní doba.

Poruší-li společník povinnost ze smlouvy podstatným způsobem, může být ze společnosti vyloučen. Vyloučen může být rovněž:

a) bylo-li o jeho majetku zahájeno insolvenční řízení na jeho návrh,

b) přistoupil-li společník k návrhu na zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší jeho úpadek nebo hrozící úpadek, nebo

c) bylo-li v insolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku společníka.

Podle § 2722 odst. 2 NOZ může být společník vyloučen ze společnosti také tehdy, pokud není ochoten zvýšit svůj příspěvek v situaci, kdy se pro společnost změní poměry tak, že bez zvýšení příspěvku všech společníků nelze dosáhnout společného účelu.

Omezení společníka ve svéprávnosti je důvodem pro vyloučení společníka jen tehdy, je-li tento jeho stav na újmu společnosti.

Společník, jehož členství ve společnosti zaniklo, má právo, aby mu bylo vyúčtováno a vydáno vše, co mu ke dni zániku členství náleží. Podíl na majetku nabytém za trvání společnosti se mu vyplatí v penězích. Společník při zániku členství vyúčtuje a vyrovná ostatním společníkům vše, k čemu byl vůči společnosti zavázán.

Dědic společníka se nestává společníkem, má však právo, aby mu bylo vyúčtováno a vydáno vše, co náleželo společníkovi ke dni zániku jeho členství ve společnosti.

Bylo-li ujednáno, že společenská smlouva platí i pro dědice, vstoupí dědic do společnosti namísto zůstavitele. Takovým ujednáním nelze vázat dědice dědiců.

Není-li dědic s to vykonávat pro společnost činnost, k níž se zůstavitel zavázal, může mu být snížena přiměřená část podílu.

 NahoruPrávní úprava zániku společnosti

K zániku společnosti dochází podle § 2744 NOZ v těchto případech:

• dohodnou-li se o tom společníci,

• splní-li se podmínky ujednané ve společenské smlouvě,

• uplyne-li doba, na kterou byla společnost ujednána,

• dosáhne-li se účelu, k němuž byla společnost zřízena,

• stane-li se účel společnosti nemožným.

Zemře-li společník, aniž je ujednáno, že společenská smlouva platí i pro jeho dědice, zaniká společnost, měla-li dva společníky. Má-li společnost více společníků, má se za to, že ostatní společníci chtějí setrvat ve společnosti i nadále.

Zanikne-li společnost, podá správce společníkům vyúčtování nejpozději do dvou měsíců od jejího zániku.

Při zániku společnosti má každý ze společníků právo na výplatu nebo jiné majetkové vypořádání svého spoluvlastnického podílu na majetku získaném za dobu trvání společnosti.

Podle § 2746 NOZ se vydá společníkům vše, co je jejich vlastnictvím, a společný majetek (tj. zejména majetek nabytý za trvání společnosti) se rozdělí podle ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví.

 NahoruZánik členství společníka a zánik společnosti z pohledu daně z příjmů

Při zániku členství společníka i v případě zániku společnosti zůstává majetek nabytý společnou činností v podílovém spoluvlastnictví všech společníků. Při případném následném úplatném převodu (prodeji) spoluvlastnických podílů se z hlediska daně z příjmů postupuje jako při běžném prodeji věci.

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob současně s ukončením členství ve společnosti ukončí nebo přeruší svou samostatnou výdělečnou činnost, musí provést úpravu základu daně (dílčího základ daně) podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP.

 NahoruZánik členství společníka a zánik společnosti z pohledu DPH

Vrácení vloženého majetku při zániku členství společníka nebo při zániku společnosti

Při zániku členství společníka ve společnosti má společník právo na vrácení jím poskytnutých věcí, které na základě společenské smlouvy ostatní společníci bezúplatně požívali. Stejně tak má společník právo na vrácení poskytnutých věcí, které se staly předmětem podílového spoluvlastnictví. Pokud tyto věci již neexistují, má společník právo na vypořádání svého podílu v penězích.

Daňový režim při vrácení vloženého majetku se odvíjí od toho, zda při vložení předmětného majetku došlo ke změně vlastnických práv k majetku (vznik podílového spoluvlastnictví) či nikoliv (bezúplatné požívání). Stejně jako při vložení majetku do společnosti, je pro účely DPH nutné sledovat pouze takové pohyby majetku, které mohou mít za následek naplnění definic dodání zboží nebo poskytnutí služeb ve smyslu zákona o DPH.

V případě vrácení majetku, který se stal předmětem podílového spoluvlastnictví ostatních společníků, je nutné vyhodnotit, zda jeden nebo více společníků neuskutečnili dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu. V případě, že se jedná o dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu, postupují společníci při uplatňování DPH standardním způsobem.

V případě vrácení majetku, který se nestal předmětem podílového spoluvlastnictví, ale zůstal ve vlastnictví vkladatele a byl poskytnut ostatním společníkům k bezúplatnému požívání, neuskutečňují společníci plnění, které je předmětem daně.

Úplatné přenechání vloženého majetku při zániku členství společníka nebo při zániku společnosti

Úplatné přenechání vloženého majetku vkladatelem jednomu nebo více společníkům při zániku členství společníka nebo při zániku společnosti se považuje za dodání zboží podle § 13 odst.…