č. 3625/2017 Sb. NSS, Živnostenské právo: tržní řád
č. 3625/2017 Sb. NSS
Živnostenské právo: tržní řád
k § 3 a § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění účinném do července 2013
Tržní řád vydaný formou nařízení obce dle § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), může na území obce upravovat pouze prodej zboží a poskytování služeb, na které se vztahuje živnostenský zákon. Nemůže tak upravovat zejména činnosti vyjmenované v § 3 stejného zákona, které nejsou živností.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2017, čj. 9 As 174/2016-23)
Prejudikatura: nálezy Ústavního soudu č. 121/1996 Sb., č. 286/1996 Sb., č. 192/1999 Sb., č. 439/2011 Sb. a č. 238/2015 Sb.
Věc: Státní podnik Česká pošta proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalovaného.
Magistrát města Karviné uznal žalobce v rozhodnutí ze dne 26. 2. 2014 vinným z porušení zákazu podomního prodeje stanoveného nařízením Rady města Karviné, kterým se vydává Tržní řád, č. 8/2010 (dále jen „tržní řád“). Za tento správní delikt mu byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč. Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaný v rozhodnutí ze dne 22. 4. 2014 zamítl.
Krajský soud v Ostravě rozhodnutí žalovaného následně zrušil rozsudkem ze dne 26. 5. 2016, čj. 22 A 70/2014-50, a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Krajský soud uvedl, že zmocnění k vydání nařízení obce, kterým byl zakázán podomní prodej v obci Karviné, plyne z § 18 odst. 3 živnostenského zákona. Zaměstnanec žalobce, který měl daný zákaz porušit, vystupoval jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel dle § 4 a § 5 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí). Na jeho činnost se však živnostenský zákon dle § 3 odst. 3 písm. a) stejného zákona nevztahuje. K porušení právního předpisu obce nedošlo v souvislosti s výkonem činnosti podle živnostenského zákona, proto se na něj tento zákon nevztahoval a nebylo možné podřadit vytýkané jednání pod skutkovou podstatu správního deliktu dle § 58 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění účinném do 30. 6. 2017.
Podanou kasační stížností se žalovaný (stěžovatel) domáhal zrušení rozsudku krajského soudu, neboť byl toho názoru, že krajský soud nevzal v potaz smysl a účel § 18 živnostenského zákona, kterým je regulace forem nabízení a prodeje zboží a služeb představující zvýšený zásah do soukromé sféry obyvatel obce, a to zamezením jednání, jež narušuje veřejný pořádek a obtěžuje obyvatele obce. Vydání podzákonného předpisu dle tohoto ustanovení představuje způsob, jak může obec zakázat určité formy nabídky a prodeje zboží a služeb, který platí pro všechny druhy zboží či služeb nabízených na území obce. Stěžovatel namítal, že z pohledu regulace upravené tržním řádem není rozhodné, zda je podnikatelská činnost realizována na základě živnostenského nebo jiného oprávnění. Názor krajského soudu by dle stěžovatele způsobil vytvoření diskriminačního podnikatelského prostředí.
Stěžovatel rovněž namítal, že rozsudek krajského soudu byl…
