č. 58/2004 Sb. NSS, Živnostenské právo: k pojmu „provozovna“
č. 58/2004 Sb. NSS
Živnostenské právo: k pojmu „provozovna“
k § 2 odst. 1 písm. 1) zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (zákon o lihu)
k § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb.
Lihovarem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. 1) zákona č. 61/1997 Sb., o lihu, je provozovna vyrábějící líh, ve které se může zároveň provádět i úprava lihu. Vymezení provozovny zákonem o lihu je užší než její vymezení živnostenským zákonem. Proto jen taková provozovna ve smyslu živnostenského zákona, která současně naplňuje znaky lihovaru, stanovené zákonem o lihu, může být lihovarem.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2003, čj. 6 A 62/2002-40)
Prejudikatura: srov. k tomu též Soudní judikatura ve věcech správních č. 363/1998.
Věc: Akciová společnost B. v M. proti Ministerstvu průmyslu a obchodu o uložení pokuty za provádění denaturace lihu mimo lihovar.
Okresní živnostenský úřad Plzeň-jih uložil 18. 2. 2002 žalobci pokutu 30 000 Kč za nedodržení podmínek stanovených podle § 27 odst. 2 živnostenského zákona při provádění denaturace lihu mimo lihovar v M. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal; žalovaný jeho odvolání zamítl dne 25. 4. 2002.
Žalobce podal proti posléze uvedenému rozhodnutí žalobu u Vrchního soudu v Praze; u něj věc nebyla skončena do 31. 12. 2002, a k dokončení ji proto převzal Nejvyšší správní soud. Ten žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Z odůvodnění:
Žalobce namítl, že svoji výrobní činnost provádí v lihovaru v obci M. ; pro zlepšení obchodních podmínek a ve snaze přiblížit se zákazníkovi byly zřízeny provozní sklady ve F. a v P. Tyto sklady nebyly podle žalobce zřízeny jako nové provozovny ve smyslu § 17 živnostenského zákona, jak bylo správními orgány posouzeno, ale je třeba je považovat za součást provozovny lihovaru v M., s níž tvoří jeden celek, a to především s ohledem na potřeby, pro něž byly zřízeny. Nesprávnost postupu žalovaného i živnostenského úřadu provádějícího kontrolu dále dovozoval žalobce ze skutečnosti, že denaturace byla v těchto skladech prováděna za podmínek stanovených finančním úřadem a za přítomnosti jeho pracovníků. Z uvedených důvodů navrhl žalobce rozhodnutí žalovaného zrušit.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného včetně řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Okresní živnostenský úřad Plzeň-jih vydal dne 12. 7. 2000 rozhodnutí o změně rozhodnutí ze dne 13. 5. 1999. Podmínky stanovené podle § 27 odst. 2 živnostenského zákona byly změněny, a to tak, že jednou z podmínek provozování povolené činnosti - výroby a úpravy kvasného lihu (s výjimkou ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) - je, že „uvedenou činnost lze realizovat pouze v lihovaru M.“. Kontrolou provedenou dne 3. 12. 2001 Okresním živnostenským úřadem Plzeň-jih bylo zjištěno z předložených zápisů o prováděné denaturaci lihu, že denaturace byla provedena ve…
