č. 4395/2022 Sb. NSS, Ochrana spotřebitele: nekalé obchodní praktiky
č. 4395/2022 Sb. NSS
Ochrana spotřebitele: nekalé obchodní praktiky
Správní trestání: materiální stránka přestupku
k § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
k § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
Skutková podstata přestupku porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je formulována abstraktně, dává proto větší prostor pro zkoumání materiální stránky přestupku (tj. společenské škodlivosti jednání podle § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) než jiné, konkrétně formulované skutkové podstaty.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2022, čj. 10 As 410/2021-37)
Prejudikatura: č. 1338/2007 Sb. NSS, č. 2011/2010 Sb. NSS a č. 4093/2020 Sb. NSS.
Věc: DOMARA s.r.o. proti České obchodní inspekci o přestupku, o kasační stížnosti žalobkyně.
V této věci se Nejvyšší správní soud zabýval naplněním formální a především materiální stránky přestupku podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, a to v poněkud neobvyklé kauze ze spotřebitelského práva.
Žalobkyně v roce 2017 provozovala webové stránky, které v mnoha ohledech vypadaly jako běžný e-shop. Stránky obsahovaly nabídku zboží s cenami nebo všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně stránky provozovala jen jako katalog zboží, nechtěla z nich mít plně funkční internetový obchod (teprve později začala používat nově vytvořený e-shop na jiné webové adrese). Na stránkách na to výslovně upozorňovala a navíc v tom byla úspěšná žádný „běžný“ zákazník si na těchto stránkách nikdy nic neobjednal.
V roce 2017 ale Česká obchodní inspekce (resp. inspektorát pro Královéhradecký a Pardubický kraj) zahájila se žalobkyní řízení, které vyústilo v rozhodnutí ze dne 21. 1. 2019, že spáchala přestupek podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele. Inspektorát za to uložil žalobkyni pokutu ve výši 10 000 Kč. Přestupku se žalobkyně dopustila tím, že porušila zákaz používání nekalých obchodních praktik podle zákona o ochraně spotřebitele. Konkrétně ke dni 17. 7. 2017 na webových stránkách http://domara.webnode.cz ve všeobecných obchodních podmínkách uváděla, že „doba doručení je obvykle 2-7 pracovních dnů od odeslání objednávky“, ačkoli spotřebiteli nemohlo být jasné, zda se „odesláním objednávky“ rozumí odeslání objednávky zákazníkem v uživatelském prostředí e-shopu nebo odeslání již objednaného zboží zákazníkovi. Teprve během správního řízení byla na stránkách vytvořena a dokončena první objednávka. „Zákazníky“ ale byly pracovnice inspektorátu, které testovaly funkčnost webových stránek. Právě otázka, jaký význam dát tomu, že žalobkynin e-shop sice fungoval, ale i s přispěním žalobkyně jej nikdo fakticky nevyužíval, byla jádrem sporu.
Proti rozhodnutí inspektorátu žalobkyně podala odvolání, které však žalovaná (ústřední inspektorát) zamítla. Následně podala i žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který nejprve rozhodnutí žalované zrušil. Nejvyšší správní soud však ke kasační stížnosti žalované rozsudek krajského soudu zrušil rozsudkem ze dne 9. 6. 2021, čj. 10 As 301/2020-29, a…
