Mgr. Zuzana Kittrichová
Právní úpravu živnostenského podnikání nalezneme v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "živnostenský zákon"). Jedná se o obecný právní předpis, který stanoví podmínky pro podnikání fyzických i právnických osob z hlediska veřejného práva. Jako veřejnoprávní norma upravuje živnostenský zákon podmínky pro získání a provozování živnosti, jakož i právní vztahy mezi podnikateli a státem. Řídí se jím podnikatelské aktivity obchodních korporací (obchodních společností a družstev) a podnikajících fyzických osob.
Živnostenský zákon je nepochybně jedním z nejvíce měněných právních předpisů v českém právním řádu. Od doby svého schválení před více než 20 lety se dočkal již přes sto novelizací. Většina novelizací nepřinesla významné změny živnostenského podnikání, pouze reagovala na nově přijímané zvláštní zákony, a to většinou změnami ve výčtu činností, ať již v samotném textu živnostenského zákona nebo v některé z jeho příloh. Skutečně koncepčních změny přinesl pouze zlomek zmíněných novelizací. Mezi nejvýznamnější změny živnostenského zákona patří novela přinesená zákonem č. 286/1995 Sb., která podnikatelům významně usnadnila vstup do živnostenského podnikání, č. 356/1999 Sb., která podstatným způsobem změnila text živnostenského zákona včetně jeho příloh, č. 167/2004 Sb., která zakotvila podmínky pro podnikání občanů členských států EU, č. 214/2006 Sb., jejímž cílem bylo zjednodušit postupy při registraci zejména vytvořením centrálních registračních míst.
Zjednodušení a urychlení procesu vzniku živnostenského oprávnění a usnadnění vstupu do podnikání měla rovněž za cíl novela č. 130/2008 Sb. K tomu došlo zejména nahrazením živnostenských listů a koncesních listin jediným dokumentem, výpisem z živnostenského rejstříku, zpřehledněním nového systému živností, zejména zavedením jediné volné živnosti s možností vykonávat ohlášený obor činnosti a možností podnikatele komunikovat s kterýmkoliv obecným živnostenským úřadem. Odpadla též povinnost podnikatele předkládat výpis z rejstříku trestů, který si živnostenský úřad nadále obstarává sám. Další snížení administrativní zátěže podnikatelů měla za cíl novela č. 155/2010 Sb., jež přinesla zjednodušení definice bezúhonnosti, změnu údajů při ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi a další úbytek povinností podnikatelů.
Předposlední zásadní novelu představuje zákon č. 169/2012 Sb., jehož cílem bylo další zjednodušení administrativních povinností podnikatelů, a tím i snížení jejich finanční zátěže. V jejím důsledku došlo ke zrušení povinnosti označovat provozovnu identifikačním číslem, zrušení povinnosti oznamovat při změně bydliště změnu místa podnikání, rozšíření pravomoci centrálních registračních míst též na oznamování změn a rozšíření možnosti pokračovat v živnosti při úmrtí podnikatele.
Poslední významná novela živnostenského zákona souvisí s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Novela přinesla zejména změny v oblasti použité terminologie (např. svéprávnost namísto způsobilosti k právním úkonům, závod namísto podniku, sídlo namísto místa podnikání pro fyzické osoby atd.). Nově upravuje institut pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele. Podrobně se jednotlivými ustanoveními živnostenského zákona v jejich aktuálním znění budeme věnovat v následujícím textu.
NahoruPozitivní vymezení živnosti
Pozitivní vymezení živnosti je obsažené v úvodu živnostenského zákona. Podle § 2 ŽZ je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.
Soustavnou činností se rozumí taková činnost, která není vykonávána jednorázově nebo nahodile. Soustavnost přitom nelze chápat doslova pouze jako nepřetržitost či trvalost, nýbrž je třeba zhodnotit, zda je příslušná činnost prováděna v delším časovém úseku. K posouzení činnosti jako soustavné postačí např. i její sezonní výkon nebo její opakování.
Pan Procházka každoročně prodává kapry na vánočních trzích. Z důvodu, že se tato činnost každoročně pravidelně opakuje, se jedná o soustavnou činnost, která odpovídá definici živnosti. Kdyby se pan Procházka prodeji kaprů věnoval pouze v roce 2006 a pak až v roce 2009, za soustavnou činnost by to živnostenskými úřady považováno nebylo. Soustavným výkonem činnosti je z hlediska živnostenských úřadů praxe, která se opakuje minimálně každoročně.
Samostatnost spočívá ve svobodě rozhodování podnikatele o tom, jak bude svou podnikatelskou činnost vykonávat. Znamená to, že podnikatel není ve svém rozhodování týkajícím se zejména doby, místa a způsobu výkonu činnosti řízen třetí osobou.
Vlastním jménem se u podnikatelů zapsaných v obchodním rejstříku rozumí obchodní firma. Obchodní firmou právnické osoby je jméno, pod nímž se právnická osoba zapisuje do obchodního rejstříku. Obchodní firmou člověka (fyzické osoby) bude nejčastěji jeho jméno a příjmení. Člověk je ovšem oprávněn zapsat se…
