Nové důvody pro promíjení pokuty za pozdní podání přiznání k DPH

2025.0809.2

Nové důvody pro promíjení pokuty za pozdní podání přiznání k DPH

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Za pozdní podání nebo nepodání přiznání k DPH je plátci DPH nebo identifikované osobě uložena automaticky na základě zákona sankce ve formě pokuty za opožděné tvrzení daně. V oblasti DPH pak může být i související sankce za pozdě podané nebo nepodané kontrolní hlášení a souhrnné hlášení. Daňový subjekt má možnost požádat o prominutí této sankce, ale promíjení není garantováno a možnost promíjení je navázána na splnění řady podmínek. Dále pak musí existovat relevantní tzv. ospravedlnitelný důvod pro prominutí pokuty. Správce daně také při rozhodování o prominutí přihlíží k povaze zdrojového jednání, tedy proč ke stanovení pokuty došlo.

Článek se zabývá podstatnými aspekty ohledně pokuty za opožděné tvrzení daně specificky v oblasti DPH a upozorňuje na novinky v této oblasti, kdy byly od 1. března 2025 přidány nové ospravedlnitelné důvody pro promíjení.

 NahoruPravidla pro pokutu za opožděné tvrzení daně u přiznání k DPH

Pravidla pro pokutu za opožděné tvrzení daně jsou stejná pro všechny daně, tedy platí i pro přiznání k DPH. Pokuta za opožděné tvrzení je upravena v ustanovení § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "DŘ"). Pro účely DPH je vhodné připomenout, že kontrolní hlášení a souhrnné hlášení mají svoji vlastní úpravu, přičemž pro kontrolní hlášení jsou pravidla pro pokutu a promíjení stanovena v zákoně č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH"), a pro souhrnné hlášení se v případě jeho nepodání ani po výzvě může uplatnit pokuta podle § 247a DŘ za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.

Výše pokuty a další pravidla jsou obsažená v ustanovení § 250 DŘ a lze je pro účely DPH shrnout následujícím způsobem:

• Povinnost uhradit pokutu vzniká automaticky ze zákona v případě, že daňový subjekt nepodá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, či pokud tak učiní po stanovené lhůtě, a dané zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.

• Výše pokuty je stanovena ve fixní výši, a to 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, dále 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu.

• Maximální výše pokuty za jedno daňové přiznání je 300 tis. Kč.

• Poloviční výše pokuty se stanovuje, pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.

• Pokuta se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, pokud její vypočtená výše nedosáhne částky 1 tis. Kč.

• V případě, že se nepodá daňové tvrzení, ačkoli měl daňový subjekt tuto povinnost, a ani tak neučiní dodatečně po dobu, kdy možnost podat toto tvrzení trvá, tak se použije při výpočtu částky stanovená horní hranice a výše pokuty činí vždy nejméně 500 Kč.

• O pokutě rozhodne správce daně platebním výměrem, proti kterému lze podat opravný prostředek ve formě odvolání.

 NahoruJaké jsou nové ospravedlnitelné důvody pro promíjení pokuty za pozdní podání přiznání k DPH?

Možnost promíjet pokutu za opožděné tvrzení daně existuje od 1. ledna 2021. Promíjení pokuty za opožděné tvrzení daně je upraveno zejména v rámci ustanovení § 259aa DŘ, podle kterého platí, že daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, pokud bylo podáno daňové tvrzení, v důsledku jehož včasného nepodání tato pokuta vznikla, nebo pokud se toto podání stalo bezpředmětným. Při posouzení žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správce daně zohlední četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Správce daně je oprávněn zcela, nebo zčásti prominout pokutu za opožděné tvrzení daně, pokud k prodlení s podáním daňového tvrzení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit, přičemž při posouzení rozsahu prominutí správce daně zohledňuje skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost vzniklé pokuty.

Ve snaze zabezpečit maximálně jednotné a objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí příslušenství daně vydává Generální finanční ředitelství pokyn k promíjení, kde vymezuje skutečnosti, jejichž faktické naplnění lze považovat za důvody, na jejichž základě je podle zákonné úpravy možné prominout příslušenství daně. Tento pokyn byl již několikrát novelizován. Naposledy šlo o změnu účinnou od 1. března 2025, odkdy platí nový pokyn k promíjení příslušenství daně č. GFŘ-D-67 č. j.: 77501/24/7700-50128-711513 (dále jen "pokyn k promíjení").

Pokyn vedle stávajících ospravedlnitelných důvodů pro prominutí uvádí tři nové důvody, na základě kterých může být pokuta za pozdní podání přiznání k DPH částečně prominuta. Od 1. března 2025 byly přidány tyto nové ospravedlnitelné důvody:

• Prominutí ve výši 70 % je možné v případě, že daňové tvrzení bylo podáno daňovým subjektem opožděně, nicméně daň byla v době původní či náhradní splatnosti zcela uhrazena v případech, kdy daň bylo třeba uhradit, což se aplikuje i na případy stanoveného daňového odpočtu či ztrát.

• Prominutí ve výši 70 % je možné v případě prodlení s podáním daňového tvrzení, k němuž se váže pokuta, o jejíž prominutí je žádáno, činilo maximálně 15 kalendářních dnů.

• Prominutí ve výši 50 % je možné v případě, že pokuta vznikla při opožděném podání daňového tvrzení podaném daňovým subjektem bez výzvy správce daně.

Pro úplnost lze uvést i stávající ospravedlnitelné důvody, mezi něž patří tyto:

• Prominutí ve výši 100 % je možné v případě, že daňovému subjektu nepříznivý zdravotní stav (dočasný nebo trvalý) zabránil plnit jeho daňové povinnosti (nutno doložit prokazatelným způsobem).

• Prominutí ve výši 100 % je možné v případě, že daňový subjekt byl stižen živelní pohromou, hromadnou či individuální, v průběhu kalendářního roku, kdy mělo dojít k podání daňového tvrzení, nejpozději však do konce lhůty pro podání daňového tvrzení. Za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.

• Prominutí ve výši 100 % je možné v případě, že poslední den lhůty pro podání daňového tvrzení nebyl zcela nebo část dne funkční daňový portál Finanční správy ČR (www.mojedane.cz) související s podáním daňového tvrzení – přičemž se nejednalo o zveřejněnou plánovanou odstávku daňového portálu – a Finanční správa ČR nefunkčnost vzniklou na její straně oznámila (třeba i zpětně) na svých internetových stránkách (www.financnisprava.cz). Předmětné podání bylo účinně podáno bezodkladně po zprovoznění daňového portálu, nejpozději však následující pracovní den.

• Prominutí ve výši 100 % je možné v případě, že v poslední den lhůty pro podání daňového tvrzení nebyl zcela nebo část dne funkční systém datových schránek, přičemž se nejednalo o zveřejněnou plánovanou odstávku a Ministerstvo vnitra ČR nefunkčnost oznámilo na svých internetových stránkách (www.mvcr.cz). Předmětné podání bylo účinně podáno bezodkladně po zprovoznění datových schránek, nejpozději však následující pracovní den.

• Prominutí ve výši 100 % je možné v případě, že k prodlení s podáním daňového tvrzení došlo u právnické osoby z důvodu dočasné…