Práce ve mzdové účtárně vyžaduje znalost několika
právních oblastí. Vzhledem k velkému rozsahu práce občas chybuje i zkušená a
pečlivá mzdová účetní. V příspěvku se budeme zabývat některými omyly při
zdaňování zaměstnanců, které byly zjištěny správcem daně při daňové
kontrole.
Nahoru1.1 Limit pro osvobození od daně z příjmů
Zaměstnavatel může daňově uplatnit příspěvek na závodní
stravování poskytnutý zaměstnanci, pokud jsou splněny podmínky stanovené v ust.
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona
o daních z příjmů č. 586/1992 dále jen ZDP. V souvislosti se zdaňováním
zaměstnanců se občas vyskytuje chybný názor, že nepeněžní plnění nad rámec ust.
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP ve
formě příspěvku na závodní stravování podléhá u zaměstnance dani z příjmů ze
závislé činnosti. Limit stanovený ust.
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP se
však vztahuje pouze na posouzení daňově účinných nákladů u
zaměstnavatele. Hodnota stravování ve formě nepeněžního příspěvku je dle
ust.
§ 6 odst. 9 písm. b)
ZDP od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena, žádný omezující limit není
zákonem stanoven.
Nahoru1.2 Nepeněžní plnění
V jiných případech bylo zaměstnavatelem opomenuto, že
příspěvek na závodní stravování je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů
pouze v případech nepeněžního plnění (např. formou stravenky). Plnění ve formě
finančního příspěvku podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti.
Nahoru2.1 Peněžní příspěvek na nápoje
Hodnotu nealkoholických nápojů (minerálky, džusy,
ovocné šťávy apod.) poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci ke spotřebě na
pracovišti není možné zaměstnavatelem daňově uplatnit. Z hlediska zaměstnance
se jedná o plnění, které je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti.
Tento postup je v praxi poměrně zažitý a při poskytování nápojů zaměstnavatel
obvykle nechybuje. Občas je však opomíjeno, že v případě sjednaného
finančního příspěvku na nealkoholické nápoje je daňový dopad opačný, tj.
u zaměstnavatele se jedná o daňově účinný náklad a u zaměstnance o zdanitelný
příjem.
Nahoru2.2 Spotřeba nápojů na pracovišti
V oblasti poskytování nealkoholických nápojů
zaměstnanci se chybuje i v případech, kdy jsou nápoje poskytovány z nedaňových
nákladů formou nepeněžního plnění, ale zaměstnanci nápoje nespotřebují na
pracovišti a odnášejí si je domů. Od daně z příjmů ze závislé činnosti je
osvobozeno nepeněžní plnění ve formě nealkoholických nápojů pouze v případě, že
jsou tyto nápoje spotřebovány na pracovišti.
Nahoru2.3 Peněžní příspěvek na OOPP
Někteří zaměstnavatelé neplní své povinnosti v oblasti
BOZP a namísto přímého poskytnutí ochranných pracovních pomůcek, oblečení a
obuvi poskytují finanční příspěvek na tyto pomůcky. Zaměstnavatelé
odůvodňují tento postup zjednodušením své práce, snížením administrativy a také
zájmem zaměstnanců o poskytování povinného plnění tímto způsobem. Ochranné
pomůcky, oděv a obuv však zaměstnavatel musí poskytovat in natura.
Plnění v nepeněžní formě nepodléhá u zaměstnance zdanění, finanční příspěvek je
však nutné zdanit daní z příjmů ze závislé činnosti spolu se mzdou. Mimo
možného daňové pochybení těmto zaměstnavatelům hrozí sankce za porušení
zákoníku práce např. od inspektorátu práce.
Nahoru2.4 Finanční paušály
V souvislosti s výše uvedeným případem je však nutné
připomenout, že v praxi je někdy příliš zažita zásada, že zaměstnanci nelze
poskytnout v žádném případě finanční paušál. Zákon o daních z příjmů i zákoník
práce v mnohých případech povolují zaměstnavatelům poskytovat finanční paušál
(např. za opotřebení vlastního nářadí použitého k výkonu práce, na údržbu
pracovního oblečení nebo stejnokrojů apod.). Plnění, která lze poskytovat
formou finančního paušálu, však musí být v ZDP i zákoníku práce výslovně
uvedena.
V souvislosti s poskytováním paušálů se můžeme setkat
také s dalším pochybením, kdy zaměstnavatel opomene paušál přepočítat v případě
změny podmínek, např. v případech vyšší automatizace výroby nebo při převedení
zaměstnance na jinou práci.
Kontrolní orgány občas zjišťují, že zaměstnavatelé
zaměňují náklady spojené s jednotným pracovním oblečením s poskytnutím
příspěvku na tzv. ošatné. Plnění ve formě jednotného oblečení není ze strany
zaměstnance zdanitelným příjmem. Pokud však zaměstnavatel poskytne zaměstnanci
finanční příspěvek na tzv. ošatné, nejedná se o daňově uznatelný výdaj a
ze strany zaměstnance bude příslušná částka zdaněna daní ze závislé činnosti
spolu se mzdou.
3.1 Zaměstnanecké výhody u zaměstnanců činných na základě
dohody
Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají zaměstnance na
základě dohody o provedení práce, v některých případech nevědí, jak mají z
daňového hlediska posuzovat plnění z titulu poskytování benefitů, které
podléhají dani z příjmů. Jedná se např. o případ, kdy je zaměstnaci poskytnuto
služební vozidlo pro služební i soukromé účely. V praxi se můžeme setkat s
chybným názorem, že v případě poskytnutí služebního vozidla k soukromým účelům
je nutné z hodnoty tohoto benefitu odvést pojistné a následně uplatnit princip
superhrubé mzdy.
Základní pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a
zaměstnavatelem (dohoda o provedení práce) však nezakládá povinnost platit
pojistné. Zaměstnavatel tedy zaměstnance na příslušných pojišťovnách
nepřihlásí, pojistné neplatí a princip superhrubé mzdy se neuplatní z
odměny ani ze souvisejících plnění.
Příklad č. 1
Společnost Alfa, s. r. o., uzavřela se svým bývalým
zaměstnancem panem Holým dohodu o provedení práce a v souvislosti s výkonem
této práce poskytla zaměstnanci pro služební i soukromé využití služební
automobil, jehož vstupní cena činí 300 000 Kč.
Ve sledovaném kalendářním měsíci zaměstnavatel ke sjednané
odměně z dohody připočetl nepeněžní příjem ve výši 1 % vstupní ceny vozidla,
tj. částku ve výši 3 000 Kč. Vzhledem k tomu, že základní pracovněprávní vztah
(dohoda o provedení práce) nezakládá povinnost platit veřejnoprávní pojistné,
neuplatní se princip superhrubé mzdy na odměnu z dohody ani na nepeněžní
plnění.
V případě, že by společnost Alfa, s. r. o., uzavřela s panem
Holým dohodu o pracovní činnosti, podléhala by pojistnému odměna z dohody i
plnění z titulu poskytnutí služebního vozidla pro soukromé účely a u obou
těchto příjmů bude uplatněn princip superhrubé mzdy.
Nahoru3.2 Dohody a nárok na cestovní náhrady zaměstnanců
V praxi je někdy opomíjeno, že zaměstnanci činní na
základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nemají nárok na
cestovní náhrady podle zákoníku práce ve stejné míře jako zaměstnanci,
kteří mají uzavřen klasický pracovní poměr. Případné kontrole musí být
zaměstnavatel schopen prokázat, že toto právo bylo sjednáno (nejlépe
přímo v dohodě). V případě neprokázání tohoto ujednání mohou být poskytnuté
cestovní náhrady posouzeny jako plnění bez právního podkladu.
Nahoru3.3 Účelově uzavírané smlouvy
Vzhledem k jednodušší administrativě a také z důvodu,
že se z odměny z dohody o provedení práce neodvádí pojistné, uzavírají
zaměstnavatelé tuto dohodu i v případech, kdy měl být uzavřen klasický pracovní
poměr.
Limit ve výši 150 hodin ročně zaměstnavatelé obcházejí
tím, že sjednají odměnu za hodinu práce, např. 3 000 Kč. Kontrolní orgány mohou
tento postup posoudit jako obcházení pojistných a daňových zákonů.
Nahoru3.4 Odvod daně zálohové a srážkové
Z odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
se v souladu se zákonem o daních z příjmů v některých případech sráží a odvádí
srážková daň a v jiných případech záloha na daň. Někteří zaměstnavatelé
opomíjejí analyticky členit účet 342 - Ostatní přímé daně. Vzhledem k
tomu, že zaměstnavatel odvádí srážkovou daň a zálohovou daň na jiný účet
správce daně, je nutné tento účet členit (zálohu na daň je nutné odvést na účet
713. srážkovou daň na účet 7720.). Stejně je potřebné vést odděleně odměny z
dohod, které podléhají záloze na daň a které podléhají srážkové dani. V
důsledku neúplné analytické evidence může dojít k přeplatku na jednom účtu a
nedoplatku na jiném účtu. Pokud dojde k omylu, je nutné požádat finanční
úřad o přeúčtování příslušné částky.
Společnost může členům statutárních orgánů právnických
osob přiznat odměnu za výkon funkce a stejným osobám také může ze zisku
schváleného k rozdělení stanovit podíl na zisku, tzv. tantiému. Někdy je však
opomíjeno, že se v těchto případech nejedná o příjem z kapitálového majetku
podle ust.
§ 8 ZDP, protože tento příjem neplyne z
titulu majetkového podílu na společnosti, ale jedná se o příjem zdaňovaný
daní z příjmů ze závislé činnosti dle ust.
§ 6 odst. 1 písm. c)
ZDP.
Nahoru4.2 Rozdíl ve zdanění rezidenta a nerezidenta
Odměny členů statutárních orgánů právnických osob
(daňových rezidentů) podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti a plátce je
zdaňuje podle toho, zda poplatník podepsal nebo nepodepsal prohlášení k dani. V
praxi však…